nektar-nesnášenlivost potravin

Nektar
Pod označením nektar se (podle vyhlášky 335/1997 Sb. v platném znění) na trh uvádějí nápoje z ovocných nebo zeleninových šťáv (příp. z dření či koncentrátů), a sice jednodruhové nebo jako směsi z několika druhů, při jejichž výrobě se přidává pitná voda, mohou se přidávat sladidla (přírodní i umělá), med, koření, byliny, sůl (do 3 %).V případě kyselého ovoce je vyhláškou stanoven minimální podíl ovocené šťávy, a sice 25 % (např. u rybízu či citronů) resp. 50 % (u bezinek či kdoulí). V případě kyselého ovoce s vysokým podílem dřeně či aromat (např. mango, banány, granárové jablko) je stanoven minimální podíl ovocené šťávy 25 %, v případě „pitelných“ šťáv (např. z jablek, citusů, ananasu) je minimální podíl ovocené šťávy v nektarech 50 %. Podíl šťávy (příp. protlaku) může být vyšší než je stanovený minimální, vždy však musí být na obalu uveden.
Nektary mohou být vyráběny ze směsi šťáv (příp. koncentrátů nebo protlaků), přičemž druhy musí být na obalu uvedeny v sestupném pořadí podle použitého podílu nebo např. výrazem „z několika druhů ovoce“. Pro úpravu kyselé chuti lze přidávat citrónovou šťávu v množství nejvýše 3 g/l konečného výrobku.
Nektary (obdobně jako ovocné šťávy nebo ovocné nápoje) mohou obsahovat oxid uhličitý, přičemž je-li jeho obsah nejméně 2 g/l, uvede se údaj „sycený“. (sk)

Nesnášenlivost potravin – potravinová intolerance
U určité části populace (asi 0,3 – 7 %) se po požití některé potraviny (resp. její složky) projeví neobvyklá fyziologická reakce, do níž však na rozdíl od alergie není zapojen imunitní systém. Příčinou je většinou vrozená metabolická porucha spočívající v nedostatečné aktivitě některých enzymů. Patří sem: intolerance k laktóze (nedostatečná aktivita enzymu laktázy – beta-galaktozidázy) – především po konzumaci mléka, fenylketonurie (nedostatečná aktivita enzymu fenylaminooxidázy štěpícího aminokyselinu fenylalanin) – po konzumaci potravin obsahujících vyšší množství fenylalaninu (vyskytuje se v dětství) a favismus (přecitlivělost na boby a některé u nás neznámé luštěniny). Dosud není znám mechanismus averze k potravinám – např. „syndrom čínské restaurace“- nebo migrén vyskytujících se po požití některých potravin. (sk)