Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Náhradní mléčná kojenecká výživa – výzkum, budoucnost do kategorie

Výživa - Archiv > Výživa - Archiv> Potravinářství - Archiv
Zvláštní výživa > Výživa - Archiv> Zvláštní výživa> Výživa - Archiv

Náhradní mléčná kojenecká výživa – výzkum, budoucnost

Vydáno: 20.4.2010
Tisk článku
Studium složek mateřského mléka, které mohou ovlivnit vývoj, chování a zdravotní stav dětí.

Mateřské mléko je i nadále nedostižným vzorem pro další zdokonalování náhradní mléčné výživy, je zlatým standardem a dokonalou funkční potravinou. Studují se zejména ty složky mateřského mléka, které mohou významně ovlivnit vývoj dítěte a jeho chování a zdravotní stav v dalších obdobích života.
Koncept tzv. „Nutričního programingu“ vychází z předpokladu, že nutriční vlivy, které působí na jedince v časném postnatálním období, určují nejen rizika onemocnění, ale i nezvratný vývoj tělesné hmotnosti a tělesného složení.
Příkladem je objev nutričních regulačních hormonů v mateřském mléce. Mezi takové látky náleží adiponectin, jako regulátor hmotnosti, spojovaný s inzulinovou aktivitou a patogenezí aterosklerózy, leptin jako regulátor rozvoje tukové tkáně a grelin jako indikátor pocitu hladu a regulátor pocitu přesycení.
Uvedené hormony snižují nejen možnosti výskytu obezity, ale i výskytu rozvoje cukrovky 2. typu. Setkáváme se i s údaji, že hladina leptinu v mateřském mléce koreluje s BMI matky.
Prvním prokázaným nutričním regulačním hormonem v mateřském mléce je leptin. Reaguje na množství tukové tkáně v organismu a reguluje příjem potravy. Je přítomen jak v kolostru, tak i ve zralém mléce. Exprese genu pro leptin byla popsána přímo v buňkách mléčné žlázy a byla prokázána již ve střevě plodu. Kojené děti mají vyšší hladinu leptinu než děti živené náhradní mléčnou výživou.

Ve výzkumu půjde dále o možné využití složek mléka, které jsou již známé, ale dosud se nepodařila jejich účelná aplikace. Jedná se např. o laktoferin, lysozym či bifidus faktor. Zkoumají se další možnosti zdokonalování adaptace bílkovin mléčného séra zejména ve prospěch navýšení hladiny alfalaktalbuminu jako majoritní složky bílkovin mateřského mléka.

U nenutritivních komponent - prebiotik a probiotik se daří prokazovat jejich další aktivity a možnosti jejich použití nejen v prevenci, ale i v terapii. Jsou publikovány prvé poznatky o možných preventivních účincích potravinových alergií. Zkoumá se mechanismus působení probiotik na rotaviry, průjmy spojené s užíváním antibiotik a jejich možný terapeutický potenciál v léčbě gastroenterotid způsobených Helicobacter pylori. Významná je jejich schopnost degradovat receptory pro toxiny a omezovat aktivitu enzymů potencujících tvorbu tumorů. Prospěšná je i jejich produkce vitaminu K, nezbytného pro krvetvorbu.

Obdobně jsou zkoumány i další nutrienty:
 – LCP tuky, jsou hledány a nacházeny nové zdroje polynenasycených mastných kyselin
 -  nukleotidy

Nové možnosti pro zdokonalování náhradní kojenecké výživy bude přinášet i oblast pěstění nových plemen skotu a dalších hospodářských zvířat produkujících mléko (vypěstění plemene koz s produkcí lidského lysozymu).

V souladu s usnesením Světové zdravotnické organizace WHO zůstává současným i budoucím trendem v kojenecké výživě především bezvýhradná podpora kojení.
(Doc. Ing. Miroslav Dědek, DrSc.)

Potravinářská Revue 7, 2010, č. 2, s. 37-39
Objednávka kopie článku

"Náhradní mléčná kojenecká výživa – současnost"

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018