Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Nejúčinnější obrana proti koronaviru je dobrá imunita a zdravý rozum do kategorie

Aktuality > Aktuality

Nejúčinnější obrana proti koronaviru je dobrá imunita a zdravý rozum

Vydáno: 9.4.2020
Tisk článku
Autor: Fórum zdravé výživy
Příspěvek Fóra zdravé výživy

Přinášíme příspěvek od nutriční terapeutky PhDr. Tamary Starnovské, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče a také tajemnice Fóra zdravé výživy. 

Nejúčinnější obrana proti koronaviru je dobrá imunita a zdravý rozum

Všechny dosavadní informace svědčí pro to, že kvalitní imunita je pro snížení rizika onemocnění, v případě samotného onemocnění pak pro jeho lehký průběh zásadní.

Zdravý rozum je nezbytný pro racionální a bezpečné chování v současné davové psychóze ilustrované nepochopitelnými nákupy potravinových zásob, dezinfekčních prostředků ochranných roušek, které pak (více, či méně všechny) chybí tam, kde jsou skutečně potřebné, tedy ve zdravotnictví a v pobytových zařízeních sociálních služeb. 

Skupiny osob, u kterých je imunita spíše snížená

  • Konzumenti dietních režimů, které omezují či vylučují některé skupiny potravin, či některé nutričně významné potraviny, zejména jde o low carb diet, keto diety, raw stravování, veganské stravování, vegetariánské směry s výjimkou lakto ovo vegetariánského (při dostatečném množství vajec a sýrů v denní konzumaci), stravy bez masa, bez mléčných výrobků
  • Osoby s významnou fyzickou či psychickou zátěží, aktuálně tedy zdravotníci, pracovníci hygienických a epidemiologických pracovišť, celní správy, případně integrovaného záchranného systému,
  • Osoby s vyšší vnímavostí k infekci, to jsou například těhotné ženy a menší děti
  • Osoby v rekonvalescenci, tedy po operacích, po jiných akutních onemocněních
  • Osoby chronicky nemocné, tedy osoby, které mají chronické onemocnění, s nímž se dlouhodobě léčí (například diabetici, astmatici, kardiaci)
  • Osoby se sníženou imunitou, to jsou všichni, kteří pro své onemocnění užívají léky snižující imunitu, nebo osoby, které mají onemocnění ovlivňující imunitní aktivitu (například osoby po transplantacích, onkologicky nemocní, nemocní se systémovými onemocněními)
  • Senioři jsou ohroženi, protože se u nich kombinuje horší schopnost odolnosti kvůli vyššímu věku, velmi častá chronická onemocnění a velmi často i nedostatečná výživa, zejména na úrovni živočišných bílkovin, ovoce a zeleniny
  • Osoby, jejichž způsob života zatěžuje organismus škodlivými látkami a tím zvyšují potřebu kvalitní výživy a zdrojů ochranných látek, které ale nekonzumují (například kuřáci, chroničtí konzumenti alkoholu – nejen alkoholici, uživatelé návykových látek, ale i látek povzbuzujících)

 

Posílení imunity:

  • Každodenní konzumace živočišných bílkovin = nejméně 3 porce denně u dospělé osoby
  • Každodenní konzumace zakysaných mléčných výrobků = nejméně 150 g výrobku s živou kulturou
  • Každodenní konzumace bobulového ovoce = nejméně 50 g, optimálně 100 g
  • Každodenní konzumace zeleniny = nejméně 300 g denně, a to v syrové i tepelně upravené formě (vhodné je střídat různé druhy)
  • Každodenní konzumace běžného ovoce = nejméně 100 g různých druhů
  • Každé hlavní jídlo obsahuje zdroje bílkovin, sacharidů a vlákniny = vždy maso nebo vejce nebo mléčné výrobky + přílohu nebo pečivo + zeleninu nebo ovoce
  • Každodenní konzumace tekutin v množství nejméně 30 ml/kg hmotnosti, optimálně bez obsahu energie (například voda, středně mineralizované vody, ovocné čaje), množství se zvyšuje při pocení, kýchání, průjmu či horečce
  • Zajištěná vlhkost prostředí 50%, lze využít nejen zvlhčovače, ale i mokré ručníky či prostěradla rozvěšená v prostoru. Zvlhčené sliznice (například v nose) jsou bezpečnou obranou proti pronikání virů a bakterií do těla.
  • Pravidelné procházky v přírodě, nejméně 30 minut denně třeba i v městském parku
  • Pravidelné větrání místností, několikrát denně podle venkovní teploty (nejméně 10 minut)

 

Zásoby v domácnosti?

Co už doma máme = většina obyvatel má ve své domácnosti nějaké potraviny a má i představu
o tom, jak často je používá a na jak dlouho tedy vydrží. Pokud tedy cukr či mouku kupujete jednou za měsíc, nemá smysl si je kupovat ve větším množství než 1 kus. Totéž se týká i ostatních potravin.

Soudě dle nákupního šílenství posledních dnů a týdnů hodlají nakupující konzumovat denně, nejméně po několik měsíců, pečivo a moučníky v množství 3 a více kilogramů na osobu.

Co máme v mrazáku? Z revize mrazáku je třeba vycházet při plánování co a na jak dlouho lze z uložených potravin připravovat. 

Zdravý rozum:

  • Nakupujeme jen to, co skutečně spotřebujeme v běžném stravovacím režimu.
  • Místo návštěv supermarketů se denně projdeme v přírodě.
  • Své stravování zhodnotíme a upravíme tak, abychom optimalizovali svou imunitu.
  • Pokud budeme v karanténě, budeme pravidelně větrat, v médiích budeme přednostně sledovat komedie a dokumenty o přírodě.
  • S využitím médií si denně zacvičíme podle návodů či sw umožňujících optimální využití svalových skupin.
  • V četbě budeme preferovat kvalitní kuchařky, z nichž získáme náměty pro osvěžení vlastního stravování.
  • Svůj denní rytmus uzpůsobíme biorytmům organismu, s využitím systému 3×8, tedy 8 hodin práce, 8 hodin zábavy, relaxace a 8 hodin spánku.

 

Závěry: současnou realitu lze se zdravým rozumem úspěšně využít k ozdravení organismu, posílení imunity a optimalizaci psychické kondice.

V horším případě (bez použití zdravého rozumu), pod vlivem davové psychózy lze předpokládat zhoršení zdravotního stavu.

Ve vazbě na konzumaci nakoupených potravin zhoršení stavu výživy s přírůstkem hmotnosti. Ve vazbě
na dlouhodobý stres zhoršení psychického stavu i imunity.

Ve vazbě na utracené finanční prostředky snížení kvality výživy i v dlouhodobém horizontu.

Celkově tedy významně vyšší riziko nemocnosti, a to nejen ve vztahu ke koronaviru.

 

PhDr. Tamara Starnovská
nutriční terapeutka
předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče, z. s.

Celý materiál ke stažení najdete zde.

 

Zdroj: Fórum zdravé výživy

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018