Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Nepodceňovat kokcidiózu do kategorie

Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Nepodceňovat kokcidiózu

Vydáno: 11.3.2009
Tisk článku
Vzniku kokcidiózy u mladých telat je nutné předcházet metafylaktickou dávkou preparátu toltrazurilu.
Zaostávání telat nebo mladého skotu, snížení denních přírůstků živé hmotnosti nebo výskyt průjmových onemocnění – to všechno by mohly být symptomy kokcidiózy. Původce kokcidiózy mohou být různé druhy  parazitických prvoků rodu Eimeria. Již při subklinickém průběhu onemocnění bez manifestace klinických symptomů dochází u postižených jedinců k odumírání střevních buněk. Vzniklé škody jsou nenapravitelné.
 
Kokcidióza postihuje především mladá zvířata v prvních měsících života. Subklinická forma onemocnění má za následek pokles přírůstků živé hmotnosti, zhoršení celkového zdravotního stavu, ježatou srst, zaostávání zvířat a zvýšenou náchylnost k sekundárním infekcím. V případě klinického průběhu onemocnění se vyskytují: neustálé nutkání kálet, ztráta chuti k žrádlu, kolikové symptomy, dehydratace organismu a zelenohnědé, šlemovité exkrementy postupně přecházející ve vodnato-krvavý průjem.
 
K detekci kokcidiózy je nutné pravidelně provádět rozbory krve a stolice. K odběru exkrementů jsou na trhu k dispozici speciální testovací kity.
 
K terapii je vhodným preparátem toltrazuril. Důležitým momentem pro úspěch je podání včasné, metafylaktické, jednorázové dávky tohoto preparátu prostřednictvím drenče perorálně. Terapii je třeba zahájit přibližně sedm až deset dní před očekávaným okamžikem vzniku onemocnění. Vhodný časový okamžik je nutné detekovat na základě podnikových veterinárních záznamů o výskytu tohoto onemocnění. Pomocí tohoto včasného opatření je možné kontrolovat masivní výskyt kokcidiózy. Pokud je terapie zahájena až s manifestací klinických symptomů onemocnění, může již jen zmírnit jeho průběh.
 
Doprovodným opatřením k terapii a k prevenci patří optimalizace managementu hygieny v celém zemědělském podniku. Vzniku akutního onemocnění napomáhají rovněž stres vyvolaný změnami ve složení krmné dávky, tvorba nových skupin zvířat, přeplnění kotců nebo nevyhovující klima ve stáji.
 
Kokcidiose nicht unterschätzen
DLZ, 2009, č. 9, s. 103                  
 
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021