Bezpečnost potravin

Nesnášenlivost mléka je často neprávem považována za příčinu mnoha obtíží

Vydáno: 8. 3. 2016
Autor: www.svet-potravin.cz

Rozdíl mezi nesnášenlivostí mléka a alergií na mléko.

Ačkoliv mléko i mléčné výrobky přináší našemu tělu řadu benefitů, existují lidé, kteří je nemohou konzumovat. Trpí buď intolerancí mléka, nebo jsou přecitlivělí na některé z alergenů obsažených v mléce. Pozor, mezi těmito dvěma stavy jsou zásadní patofyziologické rozdíly. Lze je odhalit klinickým vyšetřením podepřeným laboratorními testy.

Intolerancí mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr, laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají. Ta je následně zkvašována fyziologickou střevní mikrobiotou za vzniku plynu a některých chemických látek, které jsou odpovědné za klinické obtíže. Ty se dostavují po požití většího množství mléka (zvláště syrového) s delším časovým odstupem, obvykle v řádech hodin. Většinou se jedná o bolest břicha, nadýmání a průjem.

„Všichni lidé mají po narození dostatečnou aktivitu laktázy, protože musí trávit mateřské mléko. Naše populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti. Její nedostatek je prokazován u méně než 1 % lidí. Jiné lidské populace, např. žlutá nebo černošská, ztrácí laktázovou aktivitu a mléko netolerují. Tyto údaje jsou nekriticky přenášeny do naší populace a nesnášenlivost mléka je významně přeceňována,“ varuje profesor RNDr. Jan Krejsek, CSc v rámci projektu Bílé plus.

V případě podezření na nesnášenlivost mléka musí definitivní rozhodnutí provést lékař
Je třeba dodat, že největší obtíže způsobuje syrové mléko. Kvašené mléčné výrobky mají laktózu z větší části rozloženou a jejich požívání nemusí činit obtíže. Obavy z nesnášenlivosti mléka jsou u většiny lidí neopodstatněné. Vyloučení mléka a mléčných výrobků z jídelníčku zdravých lidí může mít nepříznivý vliv na jejich organismus.

Laktózová intolerance není alergie na mléko!

Vedle nesnášenlivosti mléka, která je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy (rozkládá mléčný cukr – laktózu), může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka. Ta je patofyziologicky zcela odlišná od intolerance.

„Jedná se o imunopatologickou reakci zprostředkovanou protilátkami třídy IgE, které určitým způsobem reagují s definovanými alergeny mléka (laktalbumin, laktoglobulin a kasein). U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci, která se dostavuje do pár minut. Její příčinou je uvolnění celého spektra biologicky aktivních látek ze žírných buněk,“ pokračuje přední český alergolog.

Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině. Připojuje se výtok z nosu, mohou nastat i dechové obtíže. Na kůži se objevuje kopřivka, v čase se může vyvíjet ekzém. Pravidlem jsou střevní obtíže, bolest, průjem. Zcela výjimečně po expozici mléčným alergenům dochází k celkové anafylaktické reakci.

Alergie na mléko se někdy můžeme zbavit

Diagnostika alergie na složky mléka je obtížná. Vyžaduje pečlivé klinické vyšetření a provedení kožních testů doplněných o laboratorní vyšetření krve. Osvědčuje se přechodná eliminační dieta, kdy jsou ze stravy vyšetřovaného pacienta vyloučeny všechny potraviny obsahující mléko nebo složky mléka. To je však velmi obtížné, protože stopy mléčných bílkovin jsou přítomny prakticky ve všech potravinách. Pokud je stanovena diagnóza alergie, jediným řešením je vyloučit z jídelníčku potraviny obsahující mléko.

„Zcela nově bylo zjištěno, že se někteří jedinci s alergií na mléko mohou desenzibilizovat a přirozenou cestou se jí zbavit. Je to tak možné díky postupnému zařazování mléka, které je tepelně opracované (např. pečené), nejlépe v podobě koláčů ve směsi s jinými složkami potravy. Tímto způsobem lze po dlouhém čase tělo naučit tolerovat mléko a mléčné výrobky,“ doplňuje profesor Krejsek.

Stejně jako v případě nesnášenlivosti mléka jsou prokázané případy alergie na mléko v naší populaci vzácné. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku, jsou to 2 až 3 % tříletých dětí. Většina dětských pacientů však z těchto obtíží vyroste a v dospělosti je výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1 až 0,5% populace.

Zdroj:  http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=5675