Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Nová nemoc skotu v Německu do kategorie

Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Nová nemoc skotu v Německu

Vydáno: 23.6.2009
Tisk článku
Protozoární onemocnění skotu besnoitióza bylo poprvé diagnostikováno na území Německa.
Obr. 1: Sklerodermie, hyperkeratóza a alopecie u dojnice infikované parazitem Besnoitia besnoiti.  V jednom bavorském zemědělském podniku bylo nyní poprvé diagnostikováno u několika kusů dojnic infekční onemocnění zvané besnoitióza.
Tato choroba, která bývá také nazývána jako sloní nemoc je známá z oblastí okolo Středozemního moře (od Portugalska, přes část Španělska, jižní Francii až po Turecko), Afriky (subsaharská oblast) a Asie, kde se vyskytuje endemicky. Na jihu Afriky vykazuje přibližně 75 procent skotu pozitivitu. V uplynulých letech se vyskytly informace o výskytu několika případů tohoto onemocnění i v severnějších regionech Francie. Je pravděpodobné, že toto onemocnění bylo zavlečeno do Německa z Francie prostřednictvím dovezených zvířat.
Původce onemocnění Besnoitia besnoiti je jednobuněčný parazit, který napadá skot. Množí se v mnoha druzích tělesných buněk infikovaných jedinců a vytváří charakteristické, silnostěnné cysty, které jsou naplněné tzv. cystozoity (obr. 2).
Toto protozoární onemocnění postihuje především kůži a podkoží, mukózní membrány, cévy a další tělesné tkáně. Chronicky infikovaná zvířata mohou trpět sklerodermií (zesílená kůže), hyperkeratózou (nadměrné zrohovatění kůže) a alopécií (ztráta srsti) (obr. 1).   
Onemocnění se může se šířit mechanicky prostřednictvím krev sajícího hmyzu (ovádi, mušky), což bylo již prokázáno ve vědeckých experimentech a zřejmě i přímým kontaktem mezi zvířaty např. při přirozeném páření. Obr. 2: Histologický řez kůží zvířete napadeného parazitem Besnoitia besnoiti: silnostěnné tkáňové cysty.    Původce bovinní besnoitiózy není pro člověka nebezpečný. Maso a mléčné produkty je možné bez obav konzumovat. Ohlašovací povinnost nebyla ustanovena.
 
Akutní, klinické symptomy jako je horečka, edémy v podkoží a zduřelé lymfatické uzliny se vyskytují jen zřídka. Mnoho zvířat až na výskyt několika uzkíků (malých bílých teček) v očním bělmu nevykazuje navenek žádné symptomy onemocnění.
U klinicky nemocných zvířat je možné rozeznat dvě fáze:
  • Akutní fáze (anasarka fáze, 4 až 14 dní po infekci): Onemocnění začíná horečkou a ventrálními, zánětlivými, bolestivými otoky (anasarka – prosáknutí podkoží). Zvířata mají oteklé mízní uzliny, redukovanou chuť k žrádlu, jsou světloplachá, trpí výtokem z nosu, průjmem a samci vykazují symptomy zánětu varlat.
  • Chronická fáze (sklerodermální fáze, 3 až 4 týdny po infekci): Během chronické fáze onemocnění dochází ke zhrubnutí a zesílení kůže, která začne na povrchu praskat (sloní kůže). Praskliny mohou být zdrojem dalších zdravotních komplikací vyvolaných sekundární bakteriální infekcí nebo napadeny larvami much (myiáza).   
V endemických oblastech způsobuje besnoitióza velké škody. Mortalita je sice nízká (<10 %), ale postižená zvířata jsou díky zhoršení jejich zdravotního stavu prakticky neprodejná. Kvalita jejich kůže je významně snížena. Ekonomický dopad tohoto onemocnění v Německu není možné v současné době odhadnout.
Účinná terapie, jak uvedl Dr. Benjamin Schade z bavorské veterinární služby, dosud neexistuje. Prevence tedy spočívá ve vyloučení nákupu zvířat z oblastí ohrožených výskytem tohoto onemocnění nebo v zařazení do početních stavů skotu pouze taková zvířata, u kterých analýzy krevních vzorků, které provádí Ústav Friedricha Löfflera, prokázaly jejich negativitu.           
 
Neue Rinderkrankheit
Top Agrar, 2009, č. 5, s. R 20
 
 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021