Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Nové nařízení ES o kontaminantech v potravinách do kategorie

Legislativa EU a MS - Archiv > Právní předpisy EU – základní informace> Právní předpisy EU – základní informace

Nové nařízení ES o kontaminantech v potravinách

Vydáno: 5.1.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Nařízení 1881/2006/ES, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách upravuje, zrušuje a nahrazuje nařízení 466/2001/ES.
Nařízení 1881/2006/ES nahrazuje nařízení 466/2001/ES, které bylo vícekrát podstatně změněno. Cílem nařízení je chránit před škodlivinami v potravinách tím, že jsou stanoveny maximální limity, které lze rozumně dosáhnout při dodržování správné zemědělské, rybářské a výrobní praxe. Pro zvlášť nebezpečné látky jsou stanoveny limity „na co nejnižší dosažitelné úrovni“ („ALARA“). Pro aplikaci limitů u sušených, koncentrovaných a směsných potravin musí být uváděny zvláštní faktory koncentrace a ředění. Zvláštní pozornost je věnována aflatoxinům (především v kojenecké výživě), ochratoxinu, patulinu, fusariovým toxinům, dusičnanům v čerstvém salátu a špenátu (jinak je však příjem dusičnanů ze zeleniny výrazně nižší než odpovídá přípustné denní hodnotě ADI 3,65 mg/kg tělesné hmotnosti), dioxinům a PCB s dioxinovým efektem (tolerovatelný týdenní příjem TWI 14 pg TEQ/kg tělesné hmotnosti), zvlášť u baltských ryb, a dále organickému cínu v konzervovaných nápojích (150 mg/kg) a potravinách (250 mg/kg), PAU. Pro otruby a klíčky pro lidskou spotřebu je stanoven obsah dioxynivalenolu a zearelenonu. Limit pro olovo v rybách se mění podle Codex Alimentarius, olovo v ostatních potravinách nevyvolává obavy (odhadovaný TWI je 25 µg/kg tělesné hmotnosti). V případě 3-MCPD se vychází z tolerovatelného denního příjmu 2 µg/kg tělesné hmotnosti.Terminologie u živočišných potravin se uvádí do souladu s nařízením 853/2004/ES.
Nařízení vstupuje v platnost 19. 1. 2007 a je použitelné od 1. 3. 2007, přičemž pro některá ustanovení platí přechodné lhůty.
Věstník ES L 364, 20.12.2006, s.5
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021