Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Nově se objevující toxiny plísně Fusarium do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv

Nově se objevující toxiny plísně Fusarium

Vydáno: 30.3.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Přehledová práce zaměřená na mykotoxiny: fusaproliferin, beauvericin, enniatiny a moniliformin.
Mykotoxiny jsou toxické sekundární metabolity, které produkují za příznivých podmínek prostředí vláknité houby, zejména Aspergillus spp., Penicillium spp. a Fusarium spp. Mykotoxiny jsou běžnými kontaminanty řady cereálií, např. pšenice, ječmene, kukuřice a rýže. Vzhledem ke svým karcinogenním a neurotoxickým účinkům, reprodukční a vývojové toxicitě představují zdravotní riziko pro člověka i zvířata.
Celkový počet mykotoxinů není znám, avšak počet potenciálně toxických metabolitů plísní se odhaduje na tisíce. Dosud však bylo identifikováno pouze asi 300 různých mykotoxinů. Aktuální počet mykotoxinů, které se podílejí na mykotoxikózách, je obtížné odhadnout a to proto, že jejich toxiké účinky jsou různorodé. Nejstarší známou mykotoxikózou je otrava námelem způsobená metabolity Claviceps purpurea. Toto onemocnění je známé od středověku.
Moderní mykotoxikologie začala objevením aflatoxinů jako příčiny onemocnění Turkey-X v 60. letech minulého století. Od té doby se výzkum zaměřuje na výskyt a toxicitu mykotoxinů, nově také na strategie prevence a detoxikace mykotoxinů v řetězci potravin a krmiv.
Většina studií se zaměřuje na “tradiční” mykotoxiny, tj. aflatoxiny, ochratoxin A a trichoteceny. Fusarium spp. – jeden z nejběžnějších rodů plísní kontaminujících cereálie – je schopen produkovat další sekundární metabolity, tzv. “emerging” (nově se objevující) mykotoxiny, např. fusaproliferin, beauvericin, enniatiny a moniliformin. Dosud existují pouze omezené údaje o těchto metabolitech. Důvodem není jen jejich pozdější objevení, ale zvláště to, že se teprve nedávno zjistilo, že jde o mykotoxiny.
 
V přehledové práci publikované v časopise CR in Food Science and Nutrition jsou uvedeny údaje o složení, analytických technikách, biosyntéze, tvorbě, toxicitě a výskytu výše uvedených “nově se objevujících” mykotoxinů.
 
Critical Reviews in Food Science and Nutrition 48, 2008, č. 1, s. 21–49

Související články:
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021