Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Novinky v oblasti NBT - IX. do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Novinky v oblasti NBT - IX.

Vydáno: 10.12.2018
Tisk článku
Autor: Biotrin
Informace organizace Biotrin


Foto: Shutterstock

Vědecký výzkum v oblasti moderních biotechnologií se aktuálně mj. zaměřuje na jablka a hroznové víno. Informace z těchto výzkumů budou jistě zajímat i české zemědělce, neboť  v ČR jsou vhodné podmínky pro pěstování tohoto ovoce. Vědci z Tokushimské univerzity v Japonsku úspěšně použili editaci genomu, aby zlepšili vlastnosti obou druhů ovoce, a to odolnost rostlin k biotickým a abiotickým vlivům. Použití systému CRISPR-Cas9 se ukázalo jako vysoce úspěšná a přesná technika při transformaci. Pěstování jablek a hroznového vína by díky takto vyšlechtěným odrůdám mohlo být snadnější a výnosnější. Další podrobnosti naleznete ve článku Nature Protocols.

Editace genomu s pomocí CRISPR-Cas9 nám dává možnost simulovat vytvoření transgenních rostlin. Jediný rozdíl spočívá v tom, že přenesená DNA sekvence se na konci experimentu vyjme z rostliny, takže finální rostlina je bez transgenu. V EU se tím ovšem nevyhneme legislativě o GMO, která je v Evropě založena na technice, kterou je rostlina získána nikoliv na konečném produktu. Odborníci z Národního chemického institutu ve Slovinsku při své studii pozorovali, že vložení transgenu v rané fázi jejich experimentu může způsobit nechtěné mutace. Vědci proto při editaci genomu přeskočili produkci transgenu a vytvořili touto technikou zelí a čínské zelí bez přenesené DNA. Dalším cílem týmu je se v budoucnu zaměřit na jiné geny a studovat regeneraci editovaných protoplastů. Podrobnější informace naleznete v článku Frontiers in Plant Science.

Moderní biotechnologie pomáhají při boji proti škůdcům. Černopáska bavlníková je vážným škůdcem hospodářsky významných polních plodin jako je například bavlník, luskoviny, kukuřice, sója, slunečnice, tabák, rajčata a často poškozuje i okrasné rostliny ve sklenících. Právem je tedy zařazena do seznamu škodlivých organismů EU, které je zakázáno zavlékat a šířit na území EU. Navíc tento škůdce odolává mnoha insekticidům. Na Zemědělské univerzitě v Číně se proto rozhodli svůj výzkum zaměřit tímto směrem. Pomocí techniky CRISPR-Cas9 identifikovali vědci geny zodpovědné za rezistenci na insekticidy a geny tzv. umlčeli. Výsledky prokázaly značné snížení vyskytu černopásky bavlníkové. Jde tedy o další účinný přístup v boji proti hmyzím škůdcům. Více se dočtete ve článku Nature.

Zelí, kapusta, květák, ředkev, brokolice tato zelenina z čeledi brukvovitých je bohatá na antioxidanty, karotenoidy, vitamín C, má antikarcinogenní účinek a nese další zdraví prospěšné vlastnosti. Úspěšné šlechtění rodu Brassica za pomocí editace genomu s použitím CRISPR-Cas9 nebylo prokázáno. Na Zemědělské univerzitě v Číně se touto dosud neprobádanou oblastí zabývali a zjistili, že aplikace CRISPR-Cas9 u čínského zelí a celkově u zeleniny rodu Brassica je možná. Čínský vědecký tým tak položil základy pro další studie podobných druhů rostlin. Více informací naleznete ve článku Nature.

 

Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16990, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=16991, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpls.2018.01594/full, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17042, http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17043, https://cs.wikipedia.org/wiki/Brukvovit%C3%A9.

 

Zdroj: Biotrin

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018