Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Novinky v oblasti NBT - X. do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Novinky v oblasti NBT - X.

Vydáno: 30.1.2019
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN.

  Foto:Shutterstock

Genetická editace dokáže za pomocí systému CRISPR-Cas9 vylepšit vlastnosti odrůd pšenice. Nové moderní technologie objasňují molekulární základ jednotlivých vlastností rostlin a umožňují úpravu genů, které tyto vlastnosti ovlivňují. Vědci z Kansaské státní univerzity (USA) uveřejnili vodítka, jak účinně použít editaci genomu u pšenice. Jejich aplikace byla úspěšně provedena u genů rýže ovlivňujících výnos. Tyto geny se vyskytují i v pšenici. Výsledky výzkumu naznačují, že data z testování rýže mohou být použita také u pšenice a účinně tak urychlit její šlechtění. Celý článek naleznete v K-State Research Exchange.

Vědecký tým z výzkumného centra John Innes Centre ve Velké Británii požádal o povolení polních pokusů pro geneticky modifikovanou (GM) pšenici a dále pro rostliny rodu Brassica  oleracea upravené technikou CRISPR-Cas9. GM pšenice je obohacená o vyšší obsah železa. Mouka z ní vyrobená obsahuje 10krát více železa v porovnání s běžnou pšeničnou moukou. V případě úspěchu pomůže GM pšenice zvýšit příjem železa především v rozvojových zemích, kde lidé často trpí nedostatkem železa ve stravě. Rostliny rodu Brassica oleracea (kam patří např. zelí, brokolice, květák aj.) jsou upravené technikou CRISPR-Cas9, která cílí na gen MYB28. Tento gen reguluje obsah síry u rostlin rodu Brassica. Sloučeniny síry jsou v rostlinách významné z nutričního i ekonomického hlediska. Polní pokusy proběhnou mezi lety 2019 a 2022. Více se dočtete zde.

Trvanlivost je jedním z důležitých rysů rajčat, které jsou obchodníky sledovány. Předchozí studie ukázaly, že řada enzymů degradující pektin se podílí na deformaci buněčné stěny. Mezinárodní vědecký tým publikoval zprávu, že se jim podařilo za pomocí techniky CRISPR degradaci pektinu u rajčat eliminovat. Více se dočtete v Plant Physiology.

V budoucnu se nejspíš dočkáme ostrého kečupu z pálivých rajčat. V Brazílii totiž objevili, že za pomocí moderních biotechnologií lze dosáhnout přirozené pikantní chuti rajčat a to díky zvýšenému obsahu kapsaicinu. Více informací naleznete v Trends in Plant Science a v dalších BIOTRINových novinkách. 


Zdroj:
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17169
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17156
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17135
http://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=17136


Zdroj: BIOTRIN

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018