Bezpečnost potravin

Nutri-Score: hotová jídla v supermarketech a e-shopech mají překvapivě dobrou zdravotně-nutriční kvalitu

Vydáno: 6. 11. 2020
Autor: CZVP SZÚ

Informace Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ

Systém Nutri-Score, který hodnotí základní parametry složení potravin a pokrmů se šíří Evropou. Zjednodušuje zdravotní kvalitu z hlediska základních živin, které jsou povinně popsány na štítku potravin. Složení je pro rychlou orientaci nepraktické, pokud jde o čas výběru potravin (kdo by četl malinká písmenka na štítku). Systém Nutri-Score zjednodušuje orientaci do 5 tříd (A-E) a používá logo s barevnou škálu od zelené do červené. My jsme vyzkoušeli hodnocení „hotovek“, pokrmů (např. svíčková, guláš, lasagne), které koupíte v obchodech. Jejich sortiment se hodně rozrostl. Jak dopadlo hodnocení? Překvapivě dobře.

Co jsme hodnotili

Vybrali jsme pokrmy, které jsou obvykle ve vaničkách a dají se rychle ohřát. Jsou i s přílohou. Je to kompletní pokrm. Celkem jsme během léta zhodnotili 124 pokrmů. Otázka byla, jak by takové pokrmy uspěly při použití systému zdravotně-nutričního hodnocení pomocí bodování systémem Nutri-Score, který se v Evropě používá většinou jako dobrovolné značení. Jaké logo by se mohlo objevit na obalu pokrmu?

Výsledek nás pozitivně překvapil

Z náhodně odebraných „hotovek“ by bylo 35 %  označeno zeleně (třída A-B, body -4 až 2), 59 % (třída C, body 3 – 10) a pouze 6 % (třída D-E, body 11 – 19). Zdá se, že řada výrobců a prodejců berou výživu vážně a za to je potřeba poděkovat.

Chcete si přečíst více o systému Nutri-Score?

Na webu SZÚ jsme zveřejnili několik příspěvků, které si můžete prostudovat. Samozřejmě najdete spoustu informací na internetu. Podle mediálních zpráv, ČR systém Nutri-Score nepodporuje. Přiklání se k několika zemím, vedeným Itálií, které prosazují tzv. „baterkový systém“. Jaký systém značení pro spotřebitele se bude v EU používat, by měla EU rozhodnout v roce 2022.

 

Souvislosti – kdy se zlepší investice do dat o výživě v ČR?

Bohužel náš stát se výživě pořád řádně nevěnuje. Důkazů je hodně. Například vůbec nevíme, jaká je spotřeba potravin u jednotlivců. Poslední data jsou z roku 2004. Ač 10 roků apelujeme na organizaci epidemiologického šetření na jednotlivcích (což bylo ve Strategii akčním plánu Zdraví 2020, ale již není v akčním plánu Zdraví 2030), jsme my zdravotníci a hygienici neúspěšní na všech frontách, od parlamentu, přes ministerstva až po média. Patříme mezi poslední v Evropě, kdo nemá aktuální data. Proto jsme požádali MZe ČR, aby v nové Strategii bezpečnosti potravin a výživy 2030, která se nyní finalizuje, byl tento požadavek uveden. Takovéto epidemiologické šetření nemůže být výzkumným grantem. Z hlediska zdraví ja znalost dat zcela zásadní pro prevenci.

Pro lepší přehled přikládáme tabulku hodnocení „hotovek“.

Prof. J. Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 6.11.2020

Nutirscore_hotovky.pdf Nutirscore_hotovky.pdf (324.51 KB 06.11.2020 10:50)

 

Zdroj: SZÚ