Bezpečnost potravin

Nutriční vlastnosti drůbežího masa

Vydáno: 18. 2. 2009
Autor: berankova1

Drůbeží maso má výborné dietetické vlastnosti a jeho konzumace je ze zdravotního hlediska velice pozitivní.

Drůbeží maso je v posledních letech stále populárnější. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující zvýšenou konzumaci patří výborné dietetické vlastnosti, snadná a rychlá kuchyňská úprava, nízký obsah cizorodých látek a stále se rozšiřující nabídka výrobků a polotovarů z kuřecího masa.
Kuřecí maso je lehce stravitelné, neboť má jemná svalová vlákna, která nejsou prostoupena kolagenem, a proto se na rozdíl od červených mas snadno kuchyňsky upravuje, a má proti masu červenému některé významné přednosti z hlediska výživy.
Kuřecí maso obsahuje plnohodnotné bílkoviny, v nichž jsou v dobrém vzájemném poměru zastoupeny aminokyseliny, bez kterých se lidské tělo neobejde, ale které si zároveň nedokáže samo vytvořit. Nejvyšší obsah bílkovin vykazují nejméně tučné partie, neboť se zvyšujícím se obsahem tuku klesá podíl bílkovin a vody. V porovnání s ostatními druhy masa má kuřecí maso nižší energetickou hodnotu a obsah cholesterolu a tuku. Ten ještě můžeme snížit, když stáhneme kůži, kde je obsah tuku vysoký. Navíc drůbeží tuk má příznivější složení co do obsahu nenasycených mastných kyselin (18-24 % oproti 2-4 % u vepřového) a mnohem nižší obsah nasycených mastných kyselin, které podporují vznik aterosklerózy. Obsah tuku v prsní svalovině se pohybuje do 2 % a v ostatních částech 11-15 %.
Co se týče obsahu minerálních látek a vitaminů, je kuřecí maso bohaté na fosfor, draslík, hořčík, vápník, železo, vitamin B3 (niacin), vitamin B5 (kyselinu pantotenovou) a vitamin B6. Obsah sacharidů je v mase malý.
Konzumace kuřecího masa a výrobků z něj je ze zdravotního hlediska velice pozitivní. Kuřecí prsní řízky jsou nejvhodnějším masem pro lidi s nemocemi srdce, trávícího traktu, diabetiky, nemocné se žlučníkem, konzumenty vyššího věku a děti. Mezi nejdietnější a nejstravitelnější úpravy masa patří vaření, dušení, úprava horkým vzduchem nebo v alobalu.

Potravinářská Revue, 2009, č.1, s. 18-20