Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek O do kategorie

Archiv článků od roku 2003 do roku 2011 > Archiv článků od roku 2003

O

Vydáno: 30.10.2004
Tisk článku
obezita-ozařování potravin


Obezita
Nepoužívanějším měřítkem pro určení tělesné hmotnosti je v současné době index tělesné hmotnosti BMI (body mass index). BMI se vypočítá vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech tělesnou výškou v metrech na druhou. BMI v rozmezí 19-24,9 odpovídá normální hmotnosti, hodnoty od 25 do 29,9 značí nadváhu, při BMI v hodnotách 30-40 se již jedná o obezitu, hodnoty BMI nad 40 signalizují obezitu ohrožující život. BMI by ale neměl být jediným kriteriem pro posuzování nadváhy/obezity. Doplňujícím by mělo být měření tělesného tuku a obvod pasu. Pokud je obvod pasu vyšší než 80 cm u žen, resp. 94 cm u mužů je to signálem, že se tuk hromadí v rizikové (centrální) oblasti a je vhodné začít se změnou životního stylu.  (kop)

Onemocnění z potravin
Onemocnění z potravin (alimentární onemocnění) je onemocnění vznikající v důsledku požití potravy, která byla nosičem příčinného agens. Přičinné agens může být patogenní mikroorganismus nebo toxin vznikající při růstu mikroorganismu v potravině, toxická látka, která se v potravině vyskytuje přirozeně nebo se do potraviny dostala nechtěně anebo vznikla při výrobě, zpracování, skladování či přípravě potravy nebo parazit. Do této skupiny onemocnění lze zařadit i alergie z potravin a metabolické poruchy. K alimentárním onemocněním mikrobiálního původu patří infekce a intoxikace (otravy). Způsobují je bakterie a viry a jejich toxiny. Průjem, žaludeční křeče, dávení, zvracení a horečka jsou bežnými příznaky, které se objevují brzy po požití kontaminované potravy (2-48 hodin) a mohou přetrvávat několik dnů. Pro některé bakterie jsou typické nervové příznaky. Onemocnění vetšinou odezní samo. Pokud symptomy přetrvávají více než týden, je třeba vyhledat lékaře. V průběhu onemocnění by pacient až do odeznění příznaků nemoci neměl připravovat jídlo ostatním a pokud možno, ani sobě. (old)

Organochlorové sloučeniny - viz chlorované uhlovodíky
Mezi tyto látky patří celé spektrum kontaminantů (polychlorované bifenyly, dioxiny a další polychlorované uhlovodíky jako je např. DDT), které se vyznačují vysokou perzistenci (stálostí), a vzhledem k tomu, že jsou dobře rozpustné v tucích (lipofilní), hromadí se spíše v tukových tkáních. Mezi chlorované uhlovodíky patří celá řada pesticidů, průmyslových chemikálií a látek vznikajících jako stopové znečistění při spalovacích procesech.

Otravy a infekce z potravin
Viz Onemocnění z potravin

0vocná šťáva
Ovocné (i zeleninové) šťávy se vyznačují vysokým obsahem vitaminů (především vitaminu C, často provitaminu A), minerálních látek a fenolických látek (především barviva - bioflavonoidy), které mají značný výživový význam. Nejpříznivěji působí čerstvě vylisované šťávy (musí však být okamžitě konzumované), ale velmi vhodnou součástí jídelníčku jsou i průmyslové vyráběné šťávy (pravidla týkající se šťáv v tržní síti - viz "džus"). (sk)

Ovocný nápoj
Pod označením ovocný (nebo zeleninový) nápoj se (podle vyhlášky 335/1997 Sb. v platném znění) na trh uvádějí nealkoholické nápoje vyrobené z pitné vody s přídavkem ovocných nebo zeleninových šťáv (příp. z dření či koncentrátů), v nichž je podíl ovocné složky nižší než ve šťávách, (kde je 100% šťávy) nebo nektarech, (kde je minimálně 25 až 50 % podle druhu). Podíl šťávy (příp. protlaku) musí být na obalu uveden. (sk)

Ozařování potravin
Jedná se o vystavení potraviny dostatečné energii záření (paprsky gamma, rentgenové záření, svazek elektronů) za účelem zničení mikroorganismů a hmyzu. Ve výrobě potravin se ozařování používá na podporu bezpečnosti.
Informace o zajištění bezpečnosti ozářených potravin v ČR najdete v příloze.
Příloha:
V ČR stanovuje pravidla ozařování Zákon 110/1997 v platném znění o potravinách  (§ 4)
http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/110-1997_Sb..doc
vyhláška 133/2004 Sb.
http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/133ozarovani.doc ,
kde jsou v příloze uvedeny potraviny, které se smějí ozařovat a použité dávky (pro jiné potraviny a dávky je nutný souhlas Ministerstva zdravotnictví). Skutečnost, že byla potravina nebo její složka ošetřena ozářením musí být na obalu uvedena.
Ozařovny v ČR jsou schvalovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) na základě povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. SZPI zajišťuje dozor nad dodržováním stanovených požadavků) (zákon 146/2002 v platném znění).
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=177&ch=13&typ=1&val=28408 .
Pro obchodování v EU je všeobecně povoleno ozařování sušených aromatických bylin, koření a zeleninových ochucovacích přípravků dávkou 10 kGy (směrnice ES 1999/3). Členské státy mohou na svém území při dodržení pravidel směrnice ES 199/2 povolit obchodování i s dalšími potravinami. Dovoz ozářených potravin ze třetích zemí je povolen jen, pokud k ošetření došlo ve schválených ozařovnách (nejnovější seznam je obsažen v rozhodnutí ES 2004/691).
 (sk, kvas)

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021