Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Objev genů ovlivňujících výnosy a obsah bílkovin v pšenici do kategorie

Aktuality > Aktuality

Objev genů ovlivňujících výnosy a obsah bílkovin v pšenici

Vydáno: 18.7.2022
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Pšenice setá (Triticum aestivum) je celosvětově jednou z nejčastěji pěstovaných plodin. Jelikož konzumace pšeničného zrna pokrývá přibližně 20 % celkového množství bílkovin spotřebovaných ve světě, je žádoucí, aby byly výnosy i obsah bílkovin v zrnech co nejvyšší. Na tuto problematiku se zaměřili vědci z australské univerzity v Adelaide a výzkumného centra John Innes Centre z Velké Británie.

Zrna pšenice běžně vytvářejí květenství zvané klásky. Počet tvořených klásků a květů je hlavním faktorem ovlivňujícím výnos zrna pšenice. Běžně pěstovaná (divoká) pšenice produkuje dva až čtyři plodné květy, přičemž klásky jsou uspořádány střídavě na opačných stranách.  Avšak o genech a dalších faktorech ovlivňujících jejich produkci toho zatím není příliš známo, protože hexaploidní genom pšenice ztěžuje možnost včasné genetické analýzy vývojových znaků. 

Vědci však nedávno identifikovali geny podmiňující produkci více květonosných klásků, tzv. párových klásků disponujících rozvětvenými klásky ve více řadách. Na základě experimentálních výsledků vědci uvádějí, že přítomnost těchto genů ovlivňuje celkové výnosy i obsah bílkovin. 

„Genetická varianta, kterou jsme identifikovali, poskytuje nárůst obsahu bílkovin o 15-25 % v pšenici pěstované na poli. Tyto odrůdy produkují extra klásky navíc, tzv. párové klásky,“ uvádí Dr. Scott Boden, vedoucí výzkumu. „Pro získání obdobného množství bílkovin jako u běžné pšenice tak bude stačit i výrazně menší úroda pšenice s párovými klásky, což poskytuje farmářům a pěstitelům pšenice nejen kvalitnější a výživově hodnotnější produkt, ale též výhodnější ekonomickou variantu pěstování pšenice,“ dodává Boden.

Tento objev by mohl významně přispět k vývoji nových odrůd pšenice produkujících zrna vyšší kvality a tím i k produkci výživově hodnotnějších potravin, např. chlebu či cereálií. Dr. Boden a jeho tým očekávají, že by nové odrůdy pšenice mohly být k dispozici šlechtitelům za dva až tři roky,  farmářům pak během sedmi až deseti let. 

Zdroje: 

 

Zdroj článku: BIOTRIN

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021