Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Obsah agaritinu v houbách Agaricus do kategorie

Rostlinná výroba - Archiv > Rostlinná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv
Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Obsah agaritinu v houbách Agaricus

Vydáno: 6.4.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Výsledky analýzy 53 Agaricus species nasbíraných v přírodě v ČR v letech 1998–2001.
Běžně konzumované pěstované (kultivované) houby Agaricus bisporus patří do čeledi Agaricaceae. V roce 1961 byla ze šťávy A. bisporus izolována a následně charakterizována sloučenina, která dostala triviální název agaritin. Obsah agaritinu v kultivovaných houbách je poměrně vysoký, obvykle v rozsahu 200–500 mg/kg čerstvé hmoty. Byly zjištěny i koncentrace dosahující 1 700 mg/kg čerstvé hmoty.
Agaritin je sice nejvíce zastoupený, ale ne jediný fenylhydrazin v A. bisporus. Po řadu let se vedou kontroverzní debaty o potenciální karcinogenitě A. bisporus a možné úloze agaritinu a ostatních derivátů fenylhydrazinu na tomto negativním účinku. Dokud se nestanoví, zda konzumace kultivovaných hub představuje zdravotní riziko, je vhodné omezit expozici fenylhydrazinovým derivátům. Toho lze dosáhnout tím, že pěstitelé hub nahradí druhy Agaricus mající vysoký obsah agaritinu jinými druhy se srovnatelnými organoleptickými vlastnostmi, ale produkujícími nižší množství agaritinu. Zdroje těchto kmenů lze získat v přírodě.
 
Na základě spolupráce výzkumných pracoviště v ČR, Dánsku a Švédsku vznikla studie zaměřená na zjištění obsahu agaritinu v 53 Agaricus species nasbíraných v přírodě. Druhy, které se sbíraly v ČR v období 1998–2001, byly odborně posouzeny mykology.
Analýza ukázala, že minimálně 24 species z 53 obsahovalo agaritin v koncentraci nad 1 000 mg/kg čerstvé hmoty. Nejvyšší koncentrace byla zjištěna u A. elvensis, který obsahoval až 10 000 mg/kg čerstvé hmoty. Dvacet species obsahovalo střední koncentrace (100–1 000 mg/kg), devět species koncentrace do 100 mg/kg.
Některé species produkující nízké koncentrace agaritinu by mohly sloužit jako kandidáti pro vývoj hub Agaricus určených pro kultivaci. Na obsah agaritinu v houbách neměla vliv velikost hub, období (týden), rok a místo sběru hub.
V některých zemích se upřednostňuje kultivace jiných rodů, např. Leucoagaricus a Macrolepiota.
 
Zdroj: Food Additives and Contaminants 26, 2009, č. 1, s. 82–93
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021