Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Ozařování potravin v USA do kategorie

Aktuality > Aktuality

Ozařování potravin v USA

Vydáno: 1.9.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Irena Suková
V USA je povoleno ozařování proti patogenním mikroorganismům a proti hmyzu u širokého spektra potravin, provádí se ale především u ovoce, zeleniny, bylin, koření, mletého hovězího masa, pet foods, suplementů).

V USA je povoleno ozařování proti patogenním mikroorganismům a proti hmyzu u širokého spektra potravin, provádí se ale především u ovoce, zeleniny, bylin, koření, mletého hovězího masa, pet foods, suplementů).

Ozařování potravin je v legislativně definovaných dávkách používáno jednak proti mikrobiálním patogenům, jednak k fytosanitárním účelům, tzn. k usmrcení nebo sterilaci hmyzu, larev.

V USA se ročně ošetří ionizujícím zářením 80 000 t koření, 8 000 t mletého hovězího masa a 4 000 t se ozařuje z fytosanitárních důvodů. Podle pravidel stanovených úřadem Animal and Plant Health Inspection Services  (APHIS, součást USDA) je ozařování jedinou technologií pro fytosanitární ochranu guavy, karamboly (starfruit, malajská hvězda), sladkých limet a paprik manzano dovážených z Mexika. V USA jsou s uvedením značky „radura“ prodávány ozářené plody guavy, manga, papáje, rambutanu, karamboly, a také purpurové sladké brambory. Spotřebitelé tuto značku nepřijímají negativně, ale jako záruku bezpečnosti potravin.

K ozařování lze použít svazek elektronů (e-beam, urychlené elektrony z generátorů), paprsky X (rentgenové záření) a gama paprsky emitované radioaktivními izotopy (cesium 167 a kobalt 60). V r. 2010 byly v USA vybudovány 4 ozařovny s urychlovači elektronů. Ozařovny slouží zčásti lékařským účelům, zčásti k ozařování koření, krmivaí pro domácí zvířata a mletého hovězího.

Ozařovna National Center for Electron Beam Research na univerzitě v Texasu slouží výzkumu i praxi a používá ozařování elektronovým paprskem i zářením X. Průměrná kapacita zařízení je 5 443 – 6 804 kg (2 tis. až 15 tis. liber) za hodinu. Výzkum je zaměřen např. na ošetřování citlivých druhů ovoce a zeleniny. Pro zvýšení citlivosti patogenů se zkouší např. rotující obal na salát, nebo synergický účinek kombinace e-beam a modifikované atmosféry nebo ozónu v případě suplementů.

Ozařovna GRAY*STAR na Havaji (gama záření) má kobaltový zářič (Co 60) umístěný pod vodou, aby nebylo nutné nákladné stínění. Produkty postupují k ozáření na pásu ponořeném do vody. Je tam prováděno ozařování především papáji, proti hmyzu. Pro relativně citlivé plody jsou nutné speciální obaly. Použijí-li se k ovoci šetrné nízké dávky gama-záření, nedojde sice k usmrcení hmyzu, ale jen jeho sterilaci, což však stačí jako ochrana během přepravy do Kalifornie, kde dojde k vypuštění sterilního hmyzu. Zařízení slouží k ošetření produkce tropického ovoce a bylin velkých pěstitelů, další významnou ozařovanou komoditou jsou sladké brambory.

Food Technology, 65, 2011, č. 7, s. 103-105

Objednávka kopie článku


Poznámka:

V EU platí směrnice 1999/2/ES o harmonizaci práva členských států týkajícího se potravin a složek potravin ošetřených ionizujícím zářením (OJ L 66, 13.03.99, s.16), podle níž může být ozařování použito k těmto účelům:

— snížení výskytu onemocnění pocházejících z potravin ničením patogenních organismů,

— omezení kažení potravin zpomalením nebo zastavením rozkladných procesů a ničením organismů přispívajících ke kažení,

— snížení ztrát potravin v důsledku předčasného zrání, klíčení nebo rašení,

— zbavení potravin organismů škodlivých pro rostliny nebo rostlinné produkty.

Deklarace ozáření se provádí slovy „ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“, což se uvádí na výrobku, nebo pokud jde o složku, tak vedle ní v seznamu složek.

Obdobně jako v USA se používají následující zdroje ionizujícího záření:

a) záření gama radionuklidů 60Co nebo 137Cs,

b) rentgenové záření generované přístroji, jehož energie (maximální energie kvanta) nepřevyšuje 5 MeV,

c) urychlené elektrony z generátorů, jejichž energie (maximální energie kvanta) nepřevyšuje 10 MeV.

Dále platí směrnice 1999/3/ES se seznamem potravin a složek potravin ošetřených ionizujícím zářením (OJ L 66, 13.03.99, s.24), podle níž se mohou ozařovat sušené aromatické byliny, koření a zeleninové ochucovací přípravky (dávkou 10 kGy).

Než vstoupí v platnost úplný seznam výrobků povolených ozařovat v celé EU, povolují ozařování určitých potravin v členských státech národní kompetentní orgány.


V ČR platí vyhláška 133/2004/Sb. o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021