Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Perfluorované sloučeniny v rybách a produktech moře do kategorie

Zemědělský a potravinářský výzkum > Zemědělský a potravinářský výzkum> Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv
Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Perfluorované sloučeniny v rybách a produktech moře

Vydáno: 30.9.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Výsledky monitoringu provedeného v ČR v roce 2009. Nejvíce kontaminované byly výrobky z oblasti Baltu.
Perfluorované sloučeniny (PFC) patří mezi perzistentní organické polutanty životního prostředí s bioakumulačním potenciálem. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučil v roce 2008 členským státům sledovat v potravinách dva nejvýznamnější zástupce PFC, a sice kyselinu perfluorooctovou (PFOA) a perfluorooktansulfonát (PFOS) pro odhad expozice lidí těmto látkám. EFSA stanovil pro PFOS tolerovatelný denní příjem (TDI) ve výši 0,15 µg/kg tělesné hmotnosti a pro PFOA 1,5 µg/kg tělesné hmotnosti, viz stanovisko EFSA.
 
Na Vysoké škole chemicko technologické v Praze provedli studii (viz příloha), v rámci které se sledoval obsah PFC v importovaných konzervách ryb a produktů moře (tuňák, sardinky, tresčí játra aj.). V tržní síti v ČR bylo v roce 2009 odebráno 35 konzerv, ve kterých se zjišťoval obsah tří sloučenin ze skupiny PFC: PFOA, PFOS a FOSA (perfluorooktansulfonamid). Byl vypracován postup rychlé a zjednodušené přípravy vzorku, ke stanovení PFC byla použita metoda LC-MS/MS.
U 23 % vzorků byl zjištěn PFOS ve výši 0,7–12,8 µg/kg. 31% vzorků obsahovalo PFOA v rozsahu 1,2–5,1 µg/kg. FOSA byl zjištěn pouze ve dvou vzorcích a to ve stopových množstvích. Nejvíce byly kontaminovány tresčí játra, sardinky a šproty pocházející z oblasti Baltu.
 
Příloha: Perfluorinated Compounds: Occurrence of Emerging Food Contaminants in Canned Fish and Seafood Products (pdf, 263 kB, 10 stran)

Studie byla provedena v rámci výzkumného projektu EU: CONffIDENCE, projektu MŠMT ČR (MSM 6046137305) a za podpory česko-norského projektu EMERCON (č. A/CZ0046/2/0026).
 
Zdroj: Czech J. Food Sci. 28, 2010, č. 4, s. 333–342
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021