Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Podle FSA je přidávání kyseliny listové vhodnější při mlýnském zpracování do kategorie

Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv > Systémy řízení kvality a bezpečnosti potravin - Archiv> Potravinářství - Archiv

Podle FSA je přidávání kyseliny listové vhodnější při mlýnském zpracování

Vydáno: 21.6.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Britská Rada pro bezpečnost potravin doporučuje, aby se mandatorní přidávání kyseliny listové provádělo ve stadiu mlýnského zpracování a ne až při výrobě chleba.
Britská Rada pro bezpečnost potravin doporučuje, aby se mandatorní přidávání kyseliny listové provádělo ve stadiu mlýnského zpracování a ne až při výrobě chleba. Doporučení bude projednáváno v druhé polovině června t.r. na zasedání Úřadu pro bezpečnost potravin (FSA) a to i přes námitky Svazu výrobců biskvitů, sušenek, čokolády a cukrovinek (BCCCA). Společnost preferuje fortifikaci až ve fázi výroby chleba, tak aby jejich výrobky kyselinu listovou neobsahovaly. Jestliže ale doporučení Rady bude na zasedání přijato, nebudou mít členové BCCCA možnost výběru z tuzemských dodávek a museli by uvažovat o importu mouky bez kyseliny listové. V květnu 2007 výbor FSA souhlasil s tím, že doporučí britské vládě uzákonit povinnou fortifikaci chleba nebo mouky kyselinou listovou. Nyní musí Výbor FSA rozhodnout, zda se má fortifikace provádět ve stadiu mlýnského nebo pekárenského zpracování. Důvodem k fortifikaci je zvýšení příjmu kyseliny listové u žen a tím snížení výskytu defektů neurální trubice u novorozenců. Po zvážení finančních nákladů na různé varianty fortifikace dospěl panel FSA k závěrům, že fortifikace veškeré mouky 300 μg kyseliny listové na 100 g mouky je finančně nejpříznivější varianta. V návrhu povinné fortifikace se neuvažuje s celozrnnou moukou. Z provedené bilanční analýzy vyplývá, že fortifikace výhradně mouky na výrobu chleba, resp. chleba by přinesla pouze poloviční užitek oproti fortifikaci veškeré mouky s výjimkou mouky celozrnné. Hlavní předností mandatorní fortifikace pšeničné mouky před fortifikací chleba je to, že by bylo možno využít stávající zařízení, odborné znalosti a prověřenou praxi, čímž by se minimalizovaly náklady. Z hlediska administrativních nákladů platí, že čím méně je malých firem, kterých se záležitost týká, tím nižší jsou výdaje průmyslu. Varianta fortifikace chleba tudíž vyžaduje mnohem vyšší náklady v porovnání s jinými variantami, protože v Británii je výrazně větší počet pekáren než mlýnů. Konkrétně 59 mlýnských závodů oproti 4 000 pekáren. Fortifikace mouky pouze pro výrobu chleba by vyžadovala investiční náklady ve mlýnech na modifikaci pro nové fortifikační zařízení. Podle odhadu FSA by to znamenalo pro každý mlýn 20 000 £. Britská Federace pekařů (FoB) na druhé straně odhaduje pro případ fortifikace mouky kyselinou listovu ve stadiu výroby chleba náklady na pořízení měřicího zařízení a zaškolení personálu na 1 000 £ na výrobní operaci. Vzhledem k tomu, že pekárenský průmysl zahrnuje asi 40 000 firem, představují jednorázové celkové náklady minimálně 4 mil. £. Pokud se týká námitek BCCCA proti fortifikaci mouky ve mlýnech domnívá se Rada, že by bylo problematické separovat dva typy mouky určené pro pekárenský sektor jako celek. Padesát devět velkých britských mlýnů vyrábí řadu mouk rozdílných charakteristik. Neexistuje žádná schválená definice chlebové mouky, většinou se ale uvažuje mouka s vysokým obsahem proteinu. V Británii se ročně vyrábí asi 4,4 mil. tun mouky v hodnotě kolem 1 mld. £. Asi 3 % produkce se exportují, množství ekvivalentní 1 % tuzemské produkce se dováží. V roce 2006 se importovala mouka v hodnotě 14,7 mil. £, zatímco celkový export dosáhl výše 22,8 mil. £. Ročně Velká Británie vyveze biskvity a sušenky v hodnotě 301 mil. £ a chléb za 56 mil. £. Rovněž Irsko uvažuje o omezení fortifikace mouky na výrobu chleba převedením jednoho ze dvou hlavních mlýnů na mlýn vyrábějící výhradně chlebovou mouku. V Británii by takovéto řešení bylo obtížnější.
http://www.nutraingredients.com/news/ng.asp?n=77285-folic-acid-milling-flour 
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018