Bezpečnost potravin

Podmínky pro přidávání glycerinu nebo monopropylenglykolu (MPG) do krmné dávky dojnic  

Vydáno: 23. 6. 2009
Autor: bodokova1

Výklad problematiky.

 
 
 
a)      Máme-li na mysli doplňkové látky (DL), nebo jejich premixy podle Nařízení č. 1831/2003, pak ve smyslu Nařízení č. 183/2005, o hygieně krmiv, článek 5, bod 1), písm. c) nesmí prvovýroba používat žádné doplňkové látky, nebo jejich premixy, mimo doplňkových látek pro silážování. Je-li produkt ke krmení označen jako doplňková látka, nebopremix doplňkových látek, nesmí být v prvovýrobě užit k mísení krmiv. Glycerin (E 422) je zařazen ve skupině DL „Emulgátory stabilizátory, zahušťující a želírující látky“. Jiné použití E 422, než které je povoleno Nařízením pro doplňkové látky není povoleno (např.: není povoleno použití E 422 k eliminaci ketóz). Na monopropylenglykol, jedná-li se o DL podle Nařízení o doplňkových látkách, se vztahuje použití rovněž podle tohoto nařízení. Bližší informace o Nařízení o doplňkových látkách najdete na webu www.bezpecna-krmiva.cz v části Legislativa/Legislativní předpisy ES/Speciální legislativa/Doplňkové látky a premixy.
b)      Prvovýroba může používat doplňkové látky ve formě doplňkového krmiva, ale vždy je nutné dodržet veškeré podmínky použití pro danou DL podle Nařízení o doplňkových látkách. Z výše uvedené věty tedy vyplývá, že DL E 422 lze použít v doplňkovém krmivu pouze ve funkci emulgátoru, stabilizátoru, nebo jako zahušťující a želírující látku, nikoliv tedy k eliminaci ketóz.
c)      Pro snížení rizika při ketózách lze použít látky, které jsou glukogenním zdrojem energie (Propan 1,2 – diol; Glycerol), byly-li přidány, jako prekursory glukózy. Použití se řídí zákonem o krmivech, zejména částí označování (§11) a prováděcí vyhláškou § 15 odst. 1 písm. d) a § 30 ve spojení s Přílohou č. 15. Toto krmivo určené pro zvláštní účel výživy musí být uvedeno do oběhu pod názvem „DIETNÍ KRMIVO“.
d)     Pokud by existovala glycerinu podobná krmná surovina, musí být její výrobce registrován podle právních předpisů, a musí pak tuto krmnou surovinu uváděnou do oběhu označovat podle § 11 zákona o krmivech. V každém případě pak zodpovídá za bezpečnost do oběhu uváděné krmné suroviny, podle Nařízení o hygieně krmiv, její výrobce. Prvovýrobce pak zodpovídá za bezpečné použití krmné suroviny (např. za její užití podle doporučení výrobce).