Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Podrobněji o mexické chřipce do kategorie

Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Podrobněji o mexické chřipce

Vydáno: 29.4.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 28.4.2009.
Nový virulentní vir chřipky, která sužuje nyní zejména obyvatele Mexika a některých dalších zemí, má s prasaty společné pouze to, že zřejmě v těle prasete došlo k onomu odborníky předpokládanému posílení, či spíše zmutování, viru chřipky při využití vlastností viru chřipky lidské, ptačí a prasečí.
 
Přesto se v celém světě hovoří o tomto viru, který je přenosný z člověka na člověka jako o tzv. prasečí chřipce. Jak ukazují poslední informace a výsledky šetření, tak označení “prasečí chřipka”je zavádějící a nesprávné, protože k šíření infekce dochází mezi lidmi a nakažení lidé neměli žádný kontakt se zvířaty.
 
K tomuto závěru se dospělo poté, co byly provedeny první epidemiologické studie a genetické analýzy chřipkového viru s cílem zjistit jeho původ. V rámci těchto analýz byl objeven i úsek specifický pro prasečí chřipku. Bohužel toto zjištění může být zavádějící. Prase jako specificky hostitel savčích i ptačích chřipkových virů v některých případech funguje jako mixážní nádoba ve které dojde k mutaci, tzv. “reasortmentu”, a ke vzniku nového viru. K tomu dochází především v oblastech, kde je nízká biologická bezpečnost chovu a kde dochází ke kontaktu prasat a drůbeže, přičemž jde o zvířata infikovaná chřipkovými viry. Touto cestou se pravděpodobně “prasečí část viru” dostala v minulosti do genetické informace současného viru.
 
Zmíněná skutečnost vsak nemá žádný vliv na šíření viru - ten se šíří kapénkami mezi lidmi bez jakéhokoli kontaktu se zvířaty. Dokonce není ani zcela jasné, zda jsou prasata k tomuto viru nadále vnímavá.
 
Proto není nezbytně nutné zavádět v současné době jakýkoli monitoring v chovech prasat, obávat se kontaktu se zvířaty či mít obavy z konzumace vepřového masa!
 
Riziko je především při kontaktu s lidmi při cestování do rizikových oblastí s výskytem této chřipky. S ohledem na tyto skutečnosti lze v blízké budoucnosti očekávat i změnu názvu tohoto onemocněni z mediálně atraktivního názvu ”prasečí chřipka” na typové označení chřipka “A H1N1” nebo označení podle místa původu “Mexická chřipka”.
 
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021