Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Poodhalení tajemství rostlinné imunity – proč je ječmen odolný vůči běžným patogenům pšenice? do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Poodhalení tajemství rostlinné imunity – proč je ječmen odolný vůči běžným patogenům pšenice?

Vydáno: 28.3.2022
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Obilniny jsou díky své nenáročnosti a vysokým výnosům nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin. Ztráty způsobené rostlinnými patogeny tedy představují reálné ohrožení stabilní produkce potravin. Vědcům ze Sainsbury Laboratory v britském Norwichi se nově povedlo identifikovat geny, kterými se ječmen dokáže bránit proti plísním napadajícím jiné obilniny, jako je například pšenice.

Rostliny jsou pravidelně vystavovány působení různých patogenů, kterým se musí bránit pomocí svého imunitního systému. Ten můžeme rozdělit na dvě složky – pasivní systém zajištěný kutikulou a buněčnou stěnou, které zabraňují vstupu patogenů do buněk, a aktivní systém zahrnující produkci reaktivních forem kyslíku, sekundárních metabolitů s antimikrobiálním účinkem, či aktivní ukládání ligninu do buněčné stěny. Ke spuštění aktivní obrany musí být patogen nejprve rozpoznán, obvykle pomocí specifických membránových a vnitrobuněčných receptorů. A právě tyto receptory se ocitly pod hledáčkem vědců ze Sainsbury Laboratory.

Konkrétně se jedná o NLR receptory (z angl. nucleotie-binding leucin rich repeat), což jsou komplexní, sekvenčně i strukturně rozmanité, vnitrobuněčné proteiny, které rozpoznávají tzv. efektory patogenů. Ty mají za úkol potlačit imunitu rostlin a zároveň usnadnit získávání živin nezbytných k dalšímu množení. Rozpoznání efektorů NLR receptory může být jak přímé, tedy založené na fyzickém kontaktu receptoru s efektorem, tak nepřímé, kdy NLR monitorují specifické proteiny rostlin a v případě jejich modifikace spouštějí aktivní imunitní reakci. Několik takovýchto receptorů je v ječmeni kódováno na lokusu Mla, který zajišťuje rezistenci ječmene vůči specializovanému padlí (Blumeria graminis forma specialis hordei).

Nový výzkum publikovaný v Nature Communications však ukázal, že součástí lokusu je také gen rps7, který je spolu s geny rps6 a rps8 zodpovědný za rezistenci ječmene vůči formě rzi plevové, která napadá především pšenici (Puccinia striiformis forma specialis tritici). Jeden lokus tak zodpovídá za rezistenci minimálně ke dvěma různým patogenům. Toto nově popsané genetické propojení rezistence je nutné brát v potaz především při zavádění genetických modifikací, aby nedošlo k nechtěnému vyřazení genů chránících rostliny proti nespecializovaným patogenům.

 

Zdroje:

 

Zdroj: BIOTRIN

Foto: Shutterstock

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021