Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Porovnání zdraví zvířat v ČR a ostatních zemích EU do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Porovnání zdraví zvířat v ČR a ostatních zemích EU

Vydáno: 11.8.2011
Tisk článku
Autor: SVS ČR
Tisková zpráva SVS ČR ze dne 11. 8. 2011.

Podíváme-li se na statistky ADNS, systému, do kterého hlásí jednotlivé členské země EU, jaká je na jejich území nákazová situace, zjistíme, že se v ČR nepotýkáme ani s klasickým morem prasat, se slintavkou a kulhavkou, infekční anémií koní, ani s nízce patogenní aviární influenzou, s BSE, Aujeszkyho chorobou prasat, brucelózou, leukózou či tuberkulózou skotu, ani s jinými nákazami, se kterými mají problémy v řadě zemí EU.

Nepotýkáme se ani s takovými problémy, jako je skutečné či potenciální riziko kontaminace potravin nepovolenými polutanty, jako je nadlimitní výskyt reziduí veterinárních léčiv apod. Pokud je takovéto riziko reálné, jsme s to okamžitě přijmout taková opatření, aby nebyly takovéto potraviny či suroviny propuštěny do tržní sítě, popřípadě, aby byly rychle staženy.

Jak je to možné? Jednoduchá odpověď: díky důslednému a účinnému státnímu veterinárnímu dozoru (a samozřejmě i díky zodpovědným zemědělcům a zpracovatelům). Ano, něco to stojí. Ovšem prostředky vynaložené na prevenci, sledování, popřípadě dosledování jsou vždy mnohem nižší než hašení „vzniklého požáru“. Proto Státní veterinární správa ČR podle Milana Maleny, jejího ústředního ředitele, zastává názor, že snaha o úspory by mohla ve svém důsledku vést k tomu, že by se při vzniku problémů utratilo mnohem více. Ostatně naši velmi dobrou nákazovou situaci a tím i účinnost státního veterinárního dozoru oceňují nejen kontrolní mise z Bruselu, ale i naši výrobci, obchodníci a zpracovatelé a jejich reprezentanti, jako například Agrární komora, Potravinářská komora a jistě i zákazníci řeznictví či obchodů s mléčnými výrobky.

Na evropské úrovni se hovoří o možných úsporách na státní veterinární dozor na jatkách či v chovech hospodářských zvířat nebo ve zpracovatelských závodech, avšak pokud úspory, tak nikoli na úkor úrovně veterinárního dozoru. Ta musí být zachována, aby dosažená výborná nákazová situace a úroveň zdravotně nezávadné produkce potravin nebyla ohrožena. A to se týká i veterinárních kontrol komodit obchodovaných v rámci intrakomunitárního trhu.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021