Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Používání antibiotik v prvovýrobě do kategorie

Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv
Krmiva > Živočišná výroba - Archiv> Krmiva> Živočišná výroba - Archiv

Používání antibiotik v prvovýrobě

Vydáno: 2.2.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Světluše Bodoková
Mikrobiální rezistence je problém, o který se musí zajímat i veterináři.
Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně se dělí na základě aktuálního klinického využití, účinnosti, farmakokinetických vlastností, nežádoucích účinků a vývoje rezistence do dvou skupin:
 
1. léčiva volná - předepisuje veterinární lékař bez indikačního omezení
2. léčiva s indikačním omezením - předepisuje veterinární lékař
 
V rámci registračního řízení je možné doporučit tzv. „prudent use" (obezřetné použití) přípravku prostřednictvím tzv. indikačního omezení. V současné době se indikační omezení vztahuje na veterinární léčivé přípravky, které obsahují:
 
- cefalosporiny 3. a 4. generace
- aminoglykosidy vyšších generací
- fluorochinolony
- ansamyciny
 
 
V rámci ČR bylo od roku 1998 upozornění na indikační omezení umístěno vždy pod názvem přípravku a v textové části SPC bylo v určitých částech umístěno znění vysvětlující přesně záměr indikačního omezení.
 
Po vstupu ČR do EU existovala snaha o zachování stejného systému, a proto ČR požádala, v rámci národních specifik, o možnost umístit u výše uvedených účinných látek informaci o indikačním omezení do tzv." blue boxu" na obalu přípravku. Takto je jak u přípravků autorizovaných procedurami MRP a DCP, tak u přípravků autorizovaných centralizovanou procedurou (Centralised Procedure) umístěno indikační omezení.
 
V roce 2008 byla provedena revize, jejímž účelem byla kontrola SPC a porovnání, kde a jakým vyjádřením je uvedeno indikační omezení u veterinárních léčivých přípravků, které mají v současnosti platnou registraci. Znění indikačního omezení je umístěno dle templátů (vzorů) pro SPC, u starších registrací v jiné části SPC, než u nových templátů. U přípravků registrovaných v ČR postupem národním nebo MRP/DCP k 30. 5. 2008 v článcích SPC: 4.5; 5.4; 5.9.
 
Dle EU pokynu týkajícího se (fluoro)chinolonů všechny veterinární léčivé přípravky autorizované centralizovaným postupem již mají obdobné upozornění a mají jej umístěno v článku 5.5.
ČR znění indikačního omezení: „Přípravek má indikační omezení, tzn., měl by být použit pouze pro léčbu závažných infekcí, na základě klinických zkušeností podpořených diagnostikou původce onemocnění a zjištění jeho citlivosti k dané účinné látce a rezistence k běžným antibiotikům“.
 
 
Předepisování antibiotik
Předepisování antibiotik ve veterinární medicíně se řídí obecnými předpisy pro předepisování léčiv pro zvířata při respektování stanovených indikačních omezení (viz příbalová informace veterinárního léčivého přípravku) - vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajů uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
 
 
 
Monitoring spotřeby antimikrobiálních látek
Od r. 2002 je v ČR prováděn monitoring spotřeby antimikrobiálních látek a to na základě údajů dodaných od výrobců a distributorů veterinárních léčivých přípravků (povinnost vyplývající ze zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech). Data jsou shromažďována v databázi na ÚSKVBL. Sledována je celková spotřeba antimikrobiálních látek, dále spotřeba v rámci jednotlivých skupin antimikrobiálních látek a spotřeba jednotlivých substancí (kg). Na základě těchto údajů je možné porovnávat spotřeby antibiotik s ostatními státy EU (používán je jednotný systém tzv. ATC kódu) a také sledovat spotřeby antibiotik podle jednotlivých indikací (určení). Každoročně je prováděno vyhodnocení takto získaných informací a přehledy o spotřebách antibiotik jsou uveřejňovány ve Věstníku ÚSKVBL.
 
Řešení otázky rezistence k antibiotikům
V oblasti řešení otázky rezistence k antibiotikům je aktivně zapojena řada mezinárodních organizací (např. WHO - World Health Organisation, FAO - Food Agricultural Organization, OIE - Office International des Epizooties, Codex Alimentarius a řada dalších). OIE vytvořil v r. 1999 skupinu expertů pro oblast antibiotické rezistence a v návaznosti na to vydal pokyny pro uvážlivé používání antimikrobiálních látek, které se realizují i ČR:
 
1. Pokyn pro analýzu rizika potencionálního vlivu rezistentních bakterií pocházejících od zvířat na lidské zdraví,
2. Pokyn pro uvážlivé a odpovědné používání antimikrobiálních látek ve veterinární medicíně,
3. Pokyn pro sledování spotřeby antibiotik ve veterinární sféře,
4. Pokyn pro harmonizaci národních plánů monitoringu antimikrobiální rezistence u zvířat a monitoringu potravin živočišného původu.
 
V rámci Codex Alimentarius pracuje od roku 2007 skupina Task Force for Antimicrobial Resistance, která se se zabývá tvorbou pokynů pro hodnocení a řízení rizika v souvislosti s antimikrobiální rezistencí.
 
 
Závěr
Pro racionální používání antibiotik je nezbytné se opírat o přesnou diagnózu a znát aktuální citlivost původců onemocnění. Zvláštní obezřetnost vyžaduje preventivní podávání antibiotik ve veterinární medicíně.
 
Podávání antibiotik při poskytování veterinární péče má dopad nejen na zdravotní stav zvířat, na vznik rezistence (neúčinnost antibiotik), ale má i vliv na bezpečnost potravin živočišného původu pro člověka. Podávaná antibiotika a jejich metabolity zůstávají v tělech zvířat určitou dobu, než dojde k jejich kompletnímu vyloučení nebo rozkladu. Rezidua těchto látek při pravidelné konzumaci představují pro člověka zdravotní riziko, proto jsou pro veterinární léčivé přípravky určené pro hospodářská zvířata stanoveny tzv. ochranné lhůty, jejichž dodržení má zabezpečit, aby potraviny určené pro člověka byly bezpečné.
 
Poznámka - ochranné lhůty jsou stanoveny na základě tzv. maximálního reziduálního limitu (MRL), který je stanoven a uveden pro vybrané látky v Nařízení (EHS) č. 2377/90.
 
 
Zdroj: www.bezpecna-krmiva.cz
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021