Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Pověry a mýty o kojenecké výživě do kategorie

Výživová doporučení > Výživová doporučení> Výživa - Archiv> Výživa - Archiv
Zvláštní výživa > Výživa - Archiv> Zvláštní výživa> Výživa - Archiv

Pověry a mýty o kojenecké výživě

Vydáno: 30.1.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
S jakými druhy nedůvěry či neopodstatněných výtek ke kojenecké výživě se dnes setkáváme.

Především to jsou projevy nedůvěry  k deklarovaným hodnotám výrobku. Tyto názory vychází z mylné představy, že biologické a nutriční hodnoty nemohou být ve finálním výrobku zachovány, neboť výrobní postupy, zejména tepelné ošetření, je snižují. Matky proto navyšují dávky mléčného prášku v domnění, že dítě lépe zasytí. Tím navyšují hladinu bílkovin a minerálních látek a dítě i po vypití mléka zůstává žíznivé.
Obdobnou kategorií mýtů jsou názory, že deklarované hodnoty jednotlivých nutrientů výrobek sice po výrobě obsahuje , ale v průběhu expirační doby jejich hladina zcela vymizí. Tyto obavy matky potvrzují tím, že při podávání náhradní mléčné výživy nakupují a podávají vitaminové preparáty.
Další kategorií mýtů jsou představy, že mléko může být v průběhu výrobního procesu kontaminováno a může být zdrojem závažných infekčních onemocnění. Matky proto obnovují mléčný prášek ve vroucí vodě v domnění, že tak zvýší jeho zdravotní bezpečnost.
Další mýty a pověry pak vznikají kombinací uvedených názorů a představ. Jako projev zásadní nedůvěry je možno uvést příklady, kdy matky po ukončení kojení začnou podávat neupravené kravské mléko. Svá rozhodnutí zdůvodňují tvrzením, že kojenecká mléka jsou umělá, a pro výživu dětí proto nevhodná. Následkem tohoto přístupu je celkové neprospívání dítěte v důsledku vysoké renální zátěže, způsobené nadměrnou hladinou bílkovin a minerálních látek, vznikem okultního krvácení (tzn. krvácení do trávicího traktu, které není vidět) vlivem nedostatečného přívodu železa, nedostatečným příjmem esenciálních mastných kyselin, zvýšeným rizikem vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka a v současnosti i nadměrným příjmem jódu.
Jinou formou nedůvěry jsou nejrůznější názory na škodlivost mléka obecně. Tyto matky po ukončení kojení podávají dětem raději ovocné nápoje, šťávy či džusy. Zde je ale nebezpečí návyku na sladké, poškozování vývoje chrupu až po vznik obezity a také nebezpečí nedostatečného příjmu vápníku v batolecím věku.
Další falešné představy jsou, že dětské příkrmy (včetně kaší) obsahují chemické konzervační látky, že výrobce přidává do ovocných příkrmů a šťáv řepný cukr – sacharózu a dále, že pro výrobu dětských kaší se používají také geneticky upravené obiloviny.

Jaká je skutečnost?
Při výrobě sušeného mléka nejsou překračovány pasterační teploty 68°C ani v závěrečné fázi sušení. Vitaminy se přidávají do mléčného prášku až po jeho vychlazení, tedy za pokojových teplot. Veškeré operace jsou prováděny za aseptických podmínek, celý výrobní proces se odehrává v uzavřeném prostoru a plnění prášku se provádí v přetlakové atmosféře filtrovaného vzduchu. Zbytkový vzduch v obalu před jeho uzavřením je následně vypláchnut dusíkem, který tak vytváří ochrannou atmosféru po dobu trvání expirační doby. Dětské příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou, nikoli chemickou.

Potravinářská Revue, 2008, č.4, s.19-20
Další čísla Potravinářské Revue naleznete zde



Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021