Povinné označování původu panenského olivového oleje
Vydáno: 31. 3. 2009
Autor:
Nařízení 182/2009/ES mění nařízení 1019/2002 o obchodních normách pro olivový olej. Od 1. 7. 2009 začnou platit změny týkající se označování původu a dalších ustanovení.
Dosud bylo uvádění místa původu u olivového oleje dobrovolné, nové nařízení 182/2009/ES (OJ L 63, 7. 3. 2009), kterým se mění nařízení 1019/2002 o obchodních normách pro olivový olej však rozhodlo, že od 1. 7. 2009 bude tento údaj povinný u panenského a extra panenského olivového oleje. Oleje z různých oblastí se vyznačují senzorickými rozdíly souvisejícími s rozdílnými tradičními zemědělskými postupy a rozdílnými postupy extrakce a směšování a spotřebitel má právo být informován, aby si mohl vybrat. A výrobci tak mohou marketingově využít vyšší kvalitu svých výrobků.
Pokud oleje pocházejí pouze z jedné země, bude uveden název příslušné země (ať z EU nebo třetí země). Pokud se jedná o směs olivových olejů z různých zemí, uvede se buď „směs olivových olejů ze Společenství“ nebo např. „směs olivových olejů ze Společenství a ze zemí mimo Společenství“. Nařízení zastavuje možnost, aby se v případě směsi olivového oleje uváděla ta země, z níž pochází převažující podíl oleje.
Nově mohou být při označování panenského a extra panenského olivového oleje použity termíny týkající se vlastností oliv jako „ovocný“, „zelený“, „vyzrálý“, „jemný“, „vyvážený“, které byly definovány Mezinárodní radou pro olivy (International Olive Council – IOC) v International Agreement on Olive Oil and Table Olives.
Olej z výlisků nesmí být nadále označen jako „olivový olej“, ale jako „olej z výlisků oliv“ (olive-pomace oil).
Nařízení také umožňuje členským státům zakázat uvádění směsných olejů (olivový s olejem z jiných semen) na svém trhu, ale neumožňuje zakázat produkci takových směsí pro export nebo import z jiných členských států.
EU Food Law, 2009, č. 384, s. 18