Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Pravidla pro posuzování rizika–prospěchu z potravin do kategorie

Zprávy EFSA - Archiv > Zprávy EFSA - Archiv> EFSA - Archiv

Pravidla pro posuzování rizika–prospěchu z potravin

Vydáno: 3.3.2010
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Připomínkové řízení EFSA. K návrhu EFSA se lze vyjádřit do 15.4.2010.
Potraviny poskytují zdravotní prospěch, ale někdy představují také zdravotní riziko. Například ovoce a zelenina dodávají klíčové výživové faktory, ale někdy také obsahují potenciálně škodlivé látky, např. dusičnany. Ti, co rozhodují (decision-makers) musí být proto schopni brát do úvahy “čistý” zdravotní účinek různých potravin.
Vědecký výbor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje následující třístupňový postup:
 
1. Úvodní posouzení, při kterém se zvažuje, zda posouzení rizika–prospěchu je skutečně potřebné nebo alternativně, zda zdravotní riziko zřetelně nepřevažuje nad zdravotním prospěchem (nebo naopak).
2. Další posouzení zaměřené na kvantifikaci odhadů rizika a prospěchu při relevantních hladinách expozice.
3. Konečné porovnání rizika s prospěchem, aby se stanovila hodnota “čistého” vlivu na zdraví.
 
Vědecký výbor specifikuje, že posouzení rizika–prospěchu by mělo být založeno na jasně definovaných cílech, které je třeba mít odsouhlasené dříve, než dojde k jednání mezi posuzovateli rizika–prospěchu a těmi, co budou rozhodovat. Navržený postup by měl napomoci úspoře času a zdrojů.
Návod vypracovaný EFSA zdůrazňuje, že posuzování rizika–prospěchu je složitý proces s řadou problémů, např. existuje málo údajů o posuzování prospěchu. Zaměřuje se na posuzování rizika–prospěchu z hlediska lidského zdraví a nezabývá se dalšími hledisky, která, ti co budou rozhodovat, musí brát do úvahy, např. sociálními, ekonomickými, environmentálními nebo etickými hledisky.
Všichni zainteresovaní v této problematice se mohou k návrhu EFSA vyjádřit do 15.4.2010. Ve shodě s politikou otevřenosti a transparentnosti EFSA uveřejní na svých internetových stránkách souhrnnou zprávu z připomínek, které obdrží. K připomínkám bude přihlížet při dokončení návodu.
Veřejná diskuse k pravidlům pro posuzování potravin z hlediska zdravotního rizika–prospěchu pro člověka. Návrh pravidel EFSA je v příloze.
 
Příloha: Guidance on human health risk benefit assessment of foods (pdf, 700 kB, 39 stran)
 
Zdroj: EFSA
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018