Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Pražští hygienici se připojují ke Světovému dni srdce do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Pražští hygienici se připojují ke Světovému dni srdce

Vydáno: 26.9.2019
Tisk článku
Autor: HSHMP
Světový den srdce připadá na 29. září.


Foto: Shutterstock

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") se jako místně a věcně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v Praze připojuje k významné preventivně - osvětové události připadající na datum 29. září, a to Světový den srdce - World Heart Day. Poprvé byla tato událost připomínána v roce 2000 z podnětu Světové federace srdce – WHF a Světové zdravotnické organizace – WHO. Světový den srdce je od té doby každoročně pořádán Světovou federací srdce pod patronací Světové zdravotnické organizace a účastní se jej každým rokem více než 100 zemí celého světa. 

V Praze se v minulých dnech uskutečnila tisková konference České kardiologické společnosti (ČKS), která se zaměřila na v ČR stále aktuální problematiku onemocnění srdce a cév, na která, bohužel, ročně nadále umírá kolem 50 000 našich spoluobčanů - nejčastěji na akutní srdeční infarkt. V rámci tiskové konference byl velký důraz kladen na systematicky prováděnou primární a sekundární prevenci, neboť v zemích, kde je taková prevence skutečně detailně prováděna se úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění projevuje významně nižšími čísly. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je podle ČKS  zásadní sekundární prevence - snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou ovšem zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu. Příznaky infarktu, prevencí i léčbou se zabývají nově vzniklé webové stránky http://www.jetoinfarkt.cz/ 

Příčiny vzniku infarktu myokardu  

Infarkt myokardu vzniká v důsledku zneprůchodnění koronární cévy, koronární tepny. Podstatou většiny infarktů je ateroskleróza, tedy tzv. kornatění tepen. Pří ateroskleróze se ukládají tukové látky do stěny tepen celého těla a nevyhýbají se ani koronárním tepnám. Tepny jsou nejen zúžené, ale může dojít i k poškození jejich cévní stěny, které je následováno tvorbou krevní sraženiny, jenž může vést k náhlé zástavě toku krve v tepně. Pro vznik aterosklerózy je důležitých několik faktorů, z kterých většinu můžeme pozitivně ovlivnit nebo léčit. Je to nedostatek pohybu a obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření a vysoká hladina cholesterolu v krvi. Ty, které ovlivnit nemůžeme, jsou zejména dědičnost, pohlaví, věk.   

Příznaky infarktu myokardu  

Infarkt myokardu se projevuje řadou příznaků. Mezi ty nejdůležitější patří svíravá bolest na hrudníku a v oblasti srdce. Často pacient pociťuje vystřelování této bolesti do levé horní končetiny, krku, levé poloviny čelisti či do lopatky. Pacient bývá bledý, dušný a oblévá ho studený pot.  

Sekundární prevence  

Sekundární prevence je soubor opatření, které vedou ke snížení rizika recidivy infarktu. Každý pacient by měl být po prodělaném infarktu myokardu sledován kardiologem nebo internistou, který by měl aktivně vyhledávat a redukovat kardiovaskulární rizikové faktory. „Přestože máme k dispozici vysoce účinné nástroje pro primární a sekundární prevenci infarktu myokardu a dalších komplikací aterosklerózy, ischemická choroba srdeční zůstává nejčastější příčinou smrti v naší společnosti,“ říká profesor MUDr. Miloš Táborský, přednosta 1. interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.  

Srdeční infarkt se může kdykoliv opakovat. I několikrát za život. Statistiky dokládají, že přibližně každý čtvrtý pacient po prvním infarktu dostane druhý srdeční infarkt. V klinických studiích na souboru tisíců nemocných s infarktem byly zjištěny tzv. rizikové faktory, které ke vzniku infarktu přispívají. Patří mezi ně faktory ovlivnitelné jako jsou kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi, vysoký krevní tlak, extrémní obezita, cukrovka, nedostatečná pohybová aktivita, nadměrná konzumace alkoholu, psychický stres, i ty neovlivnitelné jako je mužské pohlaví, vyšší věk nebo dědičné dispozice. Cílem sekundární prevence je eliminace nebo minimalizace ovlivnitelných rizikových faktorů u každého pacienta po infarktu. Na základě rozsáhlého výzkumu jsou dnes doporučovány farmakologické i nefarmakologické postupy sekundární prevence, u nichž bylo prokázáno, že zlepšují další prognózu nemocného po infarktu – snižují zhoršení aterosklerózy (kornatění tepen), zmenšují pravděpodobnost další srdeční příhody a prodlužují život.  

Nemocný po akutním infarktu myokardu je v České republice nejčastěji ošetřen primární angioplastikou (rychlé zprůchodnění koronární tepny prostřednictvím katétrů) se zavedením stentu do postižené koronární tepny. Při propuštění z nemocnice si pacient odnáší doporučení ohledně změny životního stylu, je poučen o dietních opatřeních, možnostech rehabilitačních programů a má správně nastavenou farmakoterapii.  

Opatření farmakologického i nefarmakologického charakteru  

Léčebné změny životního stylu spolu s intenzivní kombinovanou farmakologickou léčbou ovlivňují hlavní kardiovaskulární rizikové faktory. Těmi jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, sedavý způsob života, kouření tabákových výrobků. V rámci sekundární prevence užívá pacient léky proti vysokému krevnímu tlaku, proti srážení krve, na snížení srdeční frekvence a na udržení správné hladiny cholesterolu v krvi.  

Doporučená změna životního stylu – omezení rizikových faktorů  

Mezi nejdůležitější nefarmakologická doporučení patří zanechání kouření. Vztah mezi kouřením a komplikacemi u pacientů s nemocemi srdce byl jasně prokázán. Úmrtnost nemocných, kteří po infarktu pokračují v kouření, je jednoznačně vyšší nežli u těch, kteří kouřit přestali. Dalším doporučením bývá často snížení tělesné hmotnosti a dietní opatření. Nemocní s nadváhou a obezitou nají zvýšené riziko infarktu myokardu. Optimalizace tělesné hmotnosti příznivě ovlivňuje i ostatní rizikové faktory rozvoje aterosklerózy, jako jsou krevní tlak, hladina glykemie i hodnoty krevních lipidů. V rámci rekonvalescence by mělo dojít i k postupnému zvýšení tělesné zátěže. Po propuštění z nemocnice pacient buď podstupuje nemocniční řízený program, individuální domácí trénink nebo lázeňskou léčbu. Všechny tyto metody vedou ke zlepšení funkce kardiovaskulárního systému a představují důležitý krok k plnohodnotnému životu. Nejčastějšími doporučovanými aktivitami jsou chůze, jízda na rotopedu, plavání a běh. 

Nové webové stránky www.jetoinfarkt.cz  

Pod záštitou České kardiologické společnosti vznikly nové webové stránky, které jsou určeny jak pacientům, jejich blízkým, tak široké veřejnosti. Věnují se příčinám infarktu, radí, jak poznat infarkt myokardu, jak postupovat v případě ataku nemoci, jak poskytnout první pomoc nemocnému. Věnují se prevenci i vlastní léčbě.  

Počty hospitalizovaných případů akutního infarktu myokardu v posledních letech mírně klesají, v roce 2018 bylo zaznamenáno 14,9 tisíc případů akutního infarktu myokardu. Tedy přibližně 142 případů na 100 000 obyvatel. Nejvyšší výskyt s ohledem na počet obyvatel je v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, naopak nejnižší počet zaznamenaných případů je v Hlavním městě Praha. Akutní infarkt myokardu se vyskytuje častěji u mužů (65 %), než u žen (35 %). 

Pravidelné užívání všech léků předepsaných lékařem, společně se změnou životosprávy, prodlužuje a zkvalitňuje život po infarktu a snižuje pravděpodobnost vzniku další srdeční příhody.

 

 

V Praze 25. 9. 2019 
Pro webové stránky HSHMP zpracoval  

Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP

Zdroj: HSHMP

 

Související termíny

Ze slovníku Bezpečnost potravin A-Z portálu Bezpečnosti Potravin (klikněte pro zobrazení termínů):
Cholesterol

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018