Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Prevence leptospirózy při/po záplavách do kategorie

Mikrobiální rizika > Mikrobiální rizika> Rizikové faktory - Archiv> Rizikové faktory - Archiv
Informace pro spotřebitele > Informace pro spotřebitele
Veterinární záležitosti > Živočišná výroba - Archiv> Veterinární záležitosti> Živočišná výroba - Archiv

Prevence leptospirózy při/po záplavách

Vydáno: 23.7.2009
Tisk článku
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Přenos leptospirózy na člověka, zvířata. Nebezpečná je především kontaminovaná voda, prevence leptospirózy.

Mezi popovodňová rizika lidí pracujících při odstraňování škod po záplavách patří u nás jinak málo frekventované bakteriální onemocnění – leptospiróza.
Je to u nás jediná nákaza, jejíž nemocnost 3-5 násobně vzrostla po povodních v r. 1997 a 2002 oproti běžnému výskytu v naší populaci. Onemocnění těžkou formou leptospirózy způsobilo tehdy během povodní úmrtí čtyř osob, z toho dvou záchranářů pracujících v záplavovém území.
Epidemické výskyty leptospirózy u nás výrazně ovlivňují dva přírodní fenomény. Prvním je periodické přemnožování drobných hlodavců, významných přírodních rezervoárů bakteriálního původce nákazy. Druhým jsou v poslední době časté povodně na našem území, třeba jen lokálního významu.
Zejména situace po opadnutí velké vody, kdy se lidé brodí v tůních, bahně, zatopených sklepech a podobně, zvyšují riziko nákazy leptospirózou, protože voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata.
Z epidemiologických opatření je proto důležité důsledné provádění deratizace v lidských sídlištích, hospodářských budovách, odchovnách prasat, na skládkách odpadků, v potravinářských závodech, jatkách, v kanalizační síti a podobně. Preventivně je lepší nevytvářet potravinové odpady a bránit v průniku hlodavcům do lidských obydlí.
Při pobytu v přírodě je třeba dodržovat základní hygienická pravidla, používat ochranné pomůcky při úklidu v zaplavených oblastech a vyvarovat se kontaktu se zvířaty nebo zbytečnému pobytu v podezřelé kontaminované vodě (malé vodní zdroje v zemědělské krajině, pití vody ze studánek a jiných nezajištěných vodních zdrojů).
(„Prevence leptospirózy při záplavách“, RNDr.K. Zítek, Národní referenční laboratoř pro leptospiry, SZÚ)

Zdroj: SZÚ

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021