Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Přijetí GM plodin může pomoci v boji s klimatickými změnami do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Přijetí GM plodin může pomoci v boji s klimatickými změnami

Vydáno: 23.5.2022
Tisk článku
Autor: BIOTRIN
Informace organizace BIOTRIN

Kvalita životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn jsou jedním z prioritních témat současnosti. Výsledky studie, která byla provedena na německé univerzitě v Bonnu, ukazují, že pokud by Evropská unie povolila zavedení již existujících geneticky modifikovaných (GM) plodin do praxe, mohlo by to vést ke snížení emisí skleníkových plynů, jež jsou považovány za hlavní příčinu změn klimatu, v Evropě o 7,5 %.

Mnohé studie již dříve potvrdily pozitivní vliv GM rostlin na životní prostředí a zmírnění klimatických změn. Až dosud ale nebyly tyto dopady vyčísleny. Rozšíření pěstování GM plodin v EU by mohlo snížit emise skleníkových plynů o 33 milionů tun CO2 ročně, což odpovídá 7,5 % celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství v EU v roce 2017.

Studie vychází z předpokladu, že by v EU byl základním GM rostlinám (kukuřice, sója, bavlník, řepka a řepa) umožněn přístup na trh srovnatelně jako v USA. To by vedlo k zajištění vyšších vývozu z EU, nižšímu dovozu a pomohlo snížit rozšiřování zemědělské půdy nejen v EU, ale také u dovozních zemí.

Evropa v současnosti dováží nejčastěji kukuřici a sóju. Jedná se o více než 15 milionů tun kukuřice z Ukrajiny, Ruska, Brazílie. Při současném válečném stavu nebude možné tyto dovozy realizovat (především z Ruska a Ukrajiny). Na dovozu sóji a sójové moučky, především z Brazílie, Argentiny a USA, převyšujícím 30 mil. tun ročně je Evropa zcela závislá. Aby bylo možné uspokojit poptávku po sóji, jsou části brazilské Amazonie přeměňovány na zemědělskou půdu. Přijetí GM sóji v EU může pomoci zmírnit odlesňování tropických oblastí v této části Amazonie. V konečném důsledku tak GM plodiny mohou přispět životnímu prostředí nejen prostřednictvím snížení emisí skleníkových plynů, ale i zachováním biologické rozmanitosti.

Restriktivní regulační politiky GMO v EU i jinde omezily počet GM plodin vyvinutých na celém světě. Všeobecně vývoj a druh povolených GM odrůd je jednoznačně ovlivněn ekonomickými požadavky zemí. Příkladem je USA, kde jsou komerčně nejrozšířenější pěstované plodiny kukuřice, sója a bavlník, což podnítilo vývoj a vznik jejich GM odrůd. Naproti tomu nejrozšířenější plodiny v EU (pšenice a ječmen) nemají žádné komercializované GM odrůdy, přestože se Evropa potýká se ztrátami na úrodě pšenice způsobené škůdci a chorobami, které jsou vyšší než celosvětový průměr. Studie tím ukazuje, že pokud by evropští vědci měli otevřený trh v tomto směru, docházelo by i k rozmachu vědy a evropského výzkumu v oblasti biotechnologií.

V současné době probíhá přehodnocování legislativy v souvislosti s „novými genomickými technikami (NGT)“. Tyto techniky stejně jako GMO vedou k ekonomickým, environmentálním a zdravotním přínosům díky vyšším výnosům plodin, vyšším ziskům zemědělských podniků a v některých případech i k nižšímu používání pesticidů. Evropa má tedy v rukou další příležitost k podpoře chytrého a udržitelného zemědělství. Otázkou jen zůstává, zda ji využije, či NGT zakonzervuje v přísném legislativním rámci jako GMO.

Téma využití GMO a NGT pro zmírnění dopadů klimatických změn bude hlavním tématem konference pořádané spolkem Biotrin a VŠCHT v Praze dne 26.5.2022, na níž jste srdečně zváni.

 

Zdroje:

 

Zdroj článku: BIOTRIN

Foto: Shutterstock

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021