Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Přínosy z pěstování GM plodin do kategorie

Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv > Geneticky modifikované organismy (GMO) - Archiv> Zemědělství - Archiv

Přínosy z pěstování GM plodin

Vydáno: 24.11.2009
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Tisková zpráva britské poradenské a konzultační společnosti PG Economics Ltd. ze dne 16.11.2009.
PG Economics Ltd. je britská společnost, která se zaměřuje na poradenské a konzultační služby v oblasti zemědělství a jiných odvětvích založených na přírodních zdrojích. Společnost se speciálně zaměřuje na biotechnologii plodin, zemědělské produkční systémy, zemědělské trhy a zemědělskou politiku. Přehled publikací.
V říjnu 2009 společnost PG Economics uveřejnila tři dokumenty (souhrny) týkající se GM plodin (biotech crops): výtěžnost, důchod, prospívání a zabezpečení potravin a vlivy na životní prostředí. Podrobné informace jsou k dispozici v příspěvku “Global Impact of Biotech Crops: Income and Production Effects 1996–2007”. V uvedené práci autoři uvádějí výsledky výzkumu zaměřeného na globální ekonomický dopad GM plodin od jejich komerčního zavedení v roce 1996.
Z uveřejněných nálezů vyplývají následující klíčové dopady GM plodin:
 
– GM plodiny přispěly významně ke snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělské činnosti. V roce 2007 došlo ke snížení CO2 v atmosféře o 14,2 miliard kg, což odpovídá odstranění téměř 6,3 milionů vozidel ze silnic po dobu jednoho roku.
– Došlo ke snížení použití pesticidů (1996–2007) o 359 milionů kg (to odpovídá 125 % ročního objemu aktivní složky pesticidů aplikované na kulturní plodiny v EU).
– Ekonomické benefity na úrovni farmy činily v roce 2007 10,1 miliard USD a dosáhly během 12 let 44,1 miliard USD. U čtyř hlavních GM plodin (sója, kukuřice, řepka a bavlna) byly výnosy farem v roce 2007 o 4,4 % vyšší než globální produkce.
– 46,5 % (20,5 miliard USD) z celkového zisku farem bylo důsledkem zvýšených výnosů, zbytek souvisel se snížením nákladů výroby.
– Zemědělci v rozvojových zemích dosáhli největšího podílu na zisku farem v roce 2007 (58 %) a během 12letého období na ně připadlo 50 % celkového (44,1 miliard USD) zisku.
– Od roku 1996 se aplikací biotechnologie zvýšila globální produkce sóji o 67,8 milionů tun, kukuřice o 62,4 milionů tun. Biotechnologie přispěla také ke zvýšení produkce bavlny o 6,85 milionů tun a řepky o 4,44 milionů tun.
– Průměrné výnosy kukuřice rezistentní vůči hmyzu se zvýšily (1996–2007) o 6 %. Bavlníku o 13 %. Největšího zvýšení výnosů se dosáhlo v rozvojových zemích.
– Vyšší produkce u GM plodin (1996–2007) umožnila nasytit dalších asi 402 milionů lidí po dobu jednoho roku (v roce 2007 vyšší produkce stačila na pokrytí energetické potřeby 88 milionů lidí, což odpovídá roční potřebě populace Filipín).
– Pokud by farmáři (12 milionů), kteří využívají technologie GM, neměli tuto technologii v roce 2007 k dispozici, musela by se světová produkce v roce 2007 zvýšit o další pěstování sóji na 5,9 milionech ha, kukuřece na 3 milionech ha, bavlny na 2,5 milionech ha a řepky na 0,3 milionech ha. Celkový požadavek na další plochu odpovídá asi 6 % obdělávané půdy v USA nebo 23 % obdělávané půdy v Brazílii.

Zdroj: Tisková zpráva PG Economics Limited (16.11.2009)
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021