Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Přístup SZPI k produktům získaným z rostliny Mitragyna speciosa nazývané též "Kratom“ do kategorie

Aktuality > Aktuality
Potraviny nového typu

Přístup SZPI k produktům získaným z rostliny Mitragyna speciosa nazývané též "Kratom“

Vydáno: 27.4.2021
Tisk článku
Autor: SZPI
Působení látek obsažených v této rostlině může být spojeno s řadou rizik.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) se při provádění státního dozoru stále častěji setkává s případy, kdy je na trh různými způsoby (nejčastěji prostřednictvím internetového prodeje) uváděna rostlina Mitragyna speciosa (Kratom) nebo výrobky, které ji obsahují.

Jedná se o rostlinu, která je různými prodejci nabízena pro své údajně povzbuzující účinky, posílení energie a podobně. Z rostliny však bylo izolováno více než 25 různých alkaloidů ze skupiny indolů a oxoindolů, přičemž mezi nejvýznamnější indolové alkaloidy patří mitragynin a 7-hydroxymitragynin, s opinoidními účinky na centrální nervový systém. Působení látek obsažených v této rostlině by tedy mohlo být spojeno s řadou rizik.

V současné době je rostlina Mitragyna speciosa (Kratom), pokud je nabízena jako potravina a konzumována v jakékoliv formě, považována za tzv. „potenciální“ novou potravinu, neboť žádný z členských států dosud nedoložil historii konzumace této rostliny ve významné míře před 15.5.1997. Před uvedením na trh rostliny Mitragyna speciosa (a/nebo výrobků z této rostliny získaných), musí být její bezpečnost posouzena EFSA v rámci procesu autorizace (schválení) nové potraviny, případně notifikace tradiční potraviny ze třetí země, dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách.

Od 1. 1. 2018 je použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, které v čl. 4 ukládá povinnost provozovatelům potravinářských podniků (dále jen „PPP“) ověřit, zda se jedná či nejedná o novou potravinu. V případě, že si PPP nejsou jisti, zda potravina, kterou hodlají uvést na trh v Unii, spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, či nikoli, jsou povinni obrátit se na kompetentní autoritu ČS (v případě ČR je to Ministerstvo zemědělství), ve kterém má být potravina uváděna na trh jako první.

Způsoby uvádění produktu Kratom na trh

V současné době se SZPI setkává s nabízením produktu Kratom zejména na internetu. Kratom je málokdy nabízen přímo jako potravina, ale ze způsobu prezentace výrobku lze v řadě případů usuzovat, že se o potravinu jedná a v těchto případech má SZPI kompetence ke kontrole. Velkou roli při úřední kontrole hraje tedy posouzení, zda je tento produkt nabízen konečnému spotřebiteli jako potravina či jako nepotravinářské zboží.

Při posuzování, zda se jedná či nejedná o potravinu, vychází SZPI mimo jiné z definice potraviny uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002. Podle tohoto ustanovení se potravinou rozumí: „jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat.“

SZPI pak posuzuje nabízení Kratomu vždy případ od případu v celkovém kontextu a posuzuje v nabídce (případně reklamním sdělení) všechny indicie, které mohou v konečném důsledku rozhodnout, zda je produkt nabízen jako potravina či nikoliv.

Velmi často je Kratom nabízen např. jako sběratelský předmět[1], předmět pro výzkumné, studijní či vědecké účely. Pokud je produkt zařazen do jedné z výše uvedených „nepotravinářských„ kategorií a zároveň jsou popisovány a vyzdvihovány účinky srovnatelné s požitím kávy či alkoholických nápojů, je možné, že tyto případy bude SZPI klasifikovat jako nabízení potraviny, ovšem označené zavádějícím způsobem (tj. porušení článku 7 odstavce 1 písmene a) nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům – „Informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání.

V jakých případech bude SZPI považovat Kratom za potravinu?

Při posuzování nabízeného produktu se SZPI zaměřuje mj. na některé z následujících důkazů či indicií:

a) Návod k použití produktu vybízející ke konzumaci

V případě, kdy bude sice rostlina Mitragyna speciosa (Kratom) nebo produkty z ní vyrobené nabízena jako nepotravinářské zboží, ale současně bude součástí této nabídky „návod k použití“ ve smyslu konzumace, je možné, že tyto případy budou vyhodnoceny jako prodej potraviny. U prodeje prostřednictvím internetu by za prodej potraviny byly rovněž považovány případy, kdy jsou tyto informace poskytovány interaktivním odkazem (např. v e-shopu) na zdroje, které tyto informace uvádějí, přímo z webových stránek nebo profilů na sociálních sítích, kde k prodeji tohoto zboží dochází.

b) Recenze uživatelů, ve kterých je uváděna konzumace

Pokud jsou v recenzích uživatelů při nabízení k prodeji (např. v e-shopu nebo na sociálních sítích) nebo při propagaci (např. v tištěné nebo internetové reklamě) obsaženy jakékoliv informace, ze kterých by spotřebitel mohl důvodně předpokládat, že je možné daný výrobek konzumovat, pak je možné nabízení takového výrobku (ve spojení s dalšími indiciemi) považovat za potravinu.

c) Forma produktu při jeho nabízení

Pokud budou nabízeny např. želatinové kapsle, které budou obsahovat prášek nebo extrakt z rostliny Mytragina speciosa nebo dokonce čajové sáčky s obsahem prášku nebo extraktu z této rostliny, případně pokud bude Kratom nabízen ve spojitosti s nápoji nebo v nápojích samotných (označen na obalu jako „Kratomový nápoj“ apod.), lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat a uvádění této formy výrobku jako nepotravinářského zboží je zavádějící a účelové.

d) Odkazy v nabídce produktu nebo při propagaci na potravinářskou legislativu

Případy, kdy bude Kratom nabízen jako nepotravinářské zboží a zároveň bude uveden odkaz na potravinářskou legislativu (nejčastěji se jedná o nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin), může být SZPI tato skutečnost považována za jednu z indicií nabízení potraviny označené zavádějícím způsobem.

e) Informace o účincích v souvislosti s konzumací

V případě, kdy bude rostlina Mitragyna speciosa (Kratom) nebo produkty z ní vyrobené nabízena jako nepotravinářské zboží, ale zároveň bude součástí této nabídky informace o účincích na člověka, je možné tyto případy vyhodnotit jako jednu z indicií pro prodej potraviny. U prodeje prostřednictvím internetu by za prodej potraviny byly rovněž považovány případy, kdy jsou tyto informace poskytovány interaktivním odkazem (např. v e-shopu) na zdroje, které tyto informace uvádějí, přímo z webových stránek nebo profilů na sociálních sítích, kde k prodeji tohoto zboží dochází.

V jakých případech nebude SZPI považovat Kratom za potravinu?

SZPI zpravidla nepovažuje Kratom za potravinu v případě, že bude nabízen k prodeji nebo propagován níže uvedeným způsobem:

a) Výrobek bude na obalu a rovněž v nabídce (např. v e-shopu nebo na sociálních sítích) nebo při propagaci (např. v rámci reklamních webových stránek) jednoznačně označen jako nepotravinářské zboží, např. formulací: „výrobek není potravinou – v žádném případě neslouží ke konzumaci samostatně ani ve směsi s jinými látkami“.  

b) U výrobku by mělo být uvedeno (na obalu, v nabídce i při propagaci), do jaké kategorie je zařazen (kosmetika, čisticí prostředek, apod.) a jaký je návod k použití takového výrobku (z logiky věci musí být jiný než konzumace).

c) Součástí nabídky výrobku nebude žádný „návod k použití“ ve smyslu konzumace. Při nabízení k prodeji nebo při propagaci nebudou uváděny žádné informace, ze kterých by spotřebitel mohl důvodně předpokládat, že je možné daný výrobek konzumovat. To znamená, že není možné uvádět žádné návody na konzumaci ani odkazovat na konzumaci v historii či v jiných zemích. Není možné při nabízení k prodeji nebo při propagaci ani odkazovat na jiné informační zdroje, které obsahují jakoukoliv informaci o konzumaci tohoto výrobku.

d) V recenzích uživatelů při nabízení k prodeji (např. v e-shopu nebo na sociálních sítích) nebo při propagaci (např. v tištěné nebo internetové reklamě) nejsou obsaženy jakékoliv informace, ze kterých by spotřebitel mohl důvodně předpokládat, že je možné daný výrobek konzumovat.

e) V nabídkách nebo reklamních sděleních. Nejsou uvedeny účinky výrobku, při jejichž popisu je zjevné, že vyplývají z konzumace výrobku nebo jsou přímo uváděny ve spojitosti s konzumací výrobku.  

 

[1] Sběratelský předmět je definován § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a rozumí se jím zboží uvedené v příloze č. 4 tohoto zákona.

 

Zdroj: SZPI

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021