Přístupy k posuzování a označování alergenů
Vydáno: 12. 5. 2007
Autor: pospisilova
Nizozemská databáze alergenů ALBA obsahuje seznam více než 170 alergenních složek. Dobrovolné rozšířené označování alergenů v souladu s nadací ECARF znamená serióznější přístup k alergikům.
Alergickou reakci může vyvolat téměř každá potravina. Přece jen však odborníci určili složky, jejichž alergenní potenciál je obzvlášť výrazný. Na prvních místech pomyslného seznamu potravin vyvolávajících alergie je kravské mléko, obilí, slepičí vejce, ryby a skořápkoví měkkýši a ořechy – především arašídy. Podle směrnice EU 2003/89, která platí od listopadu 2005, je povinné uvádět na výrobku alergenní složky: 12 složek a produktů z nich (vyjmenovaných ve směrnici v příloze IIIa), a dodatečně i lupina. Z označovací povinnosti jsou vyjmuty některé výrobky z nich.
Označování alergenů vyžadované legislativou EU je minimum, co může potravinářský průmysl pro alergiky udělat. Kromě toho existuje problém stopových množství alergenních látek, které se mohou přimíchat do surovin při sklizni, transportu nebo při výrobě. Problém nastává především v malých podnicích, kde se na stejném zařízení vyrábějí různé produkty. Výrobci obcházejí tuto věc uvedením konstatování „může obsahovat stopy …“ na obalu. To je však nezbavuje zodpovědnosti používat zásady správné výrobní praxe (GMP).
Jednání o označování alergenů nelze spojovat s diskusemi o zdravotních tvrzeních nebo o účinnosti přípravků na hubnutí.
Podíl alergiků mezi spotřebiteli se v posledních letech enormně zvýšil, takže znamenají pro výrobce významnou cílovou skupinou, na kterou mohou mířit s reklamou, že výrobek neobsahuje alergeny. Snaha vyhnout se použití alergenní složek však vede někdy k náhradě jinou složkou, která může být jen o něco méně alergenní.
Podle databáze ALBA obsahující údaje o složení průmyslově vyráběných značkových potravin, které jsou shromažďovány TNO Voeding (Nizozemí), je za potenciální alergeny považováno nejméně 170 složek. Dvanáct složek, které musí být deklarovány na potravinách podle směrnice EU, je jen špička ledovce. Alergizující účinek vykazují také např. kiwi, luštěniny, slunečnicová semena, měkkýši (směrnice vyžaduje deklaraci jen ohledně korýšů), maso (hovězí, vepřové i drůbeží), kukuřice, kakao, glutaman, koriandr či karotka.
Tato databáze je zpřístupňována např. lékařům a zájemcům z oblasti dietního poradenství. Databáze je průběžně aktualizována v souladu s vývojem vědeckých poznatků. Proto byly nedávno ze seznamu alergenů vyškrtnuty složky: droždí, kyselina benzoová, azobarviva, tartrazin, skořice, vanilin. Naproti tomu byla doplněna skupina okoličnatých rostlin (celer, mrkev, koriandr). Databáze ALBA rozlišuje alergenní účinek surovin a suchých produktů a účinek z nich získaných olejů, které jsou většinou rafinované a alergikům už neškodí. Problematické jsou však oleje lisované zastudena.
Pokud jsou výrobci ochotni zlepšit informovanost alergiků, mohou uvádět na obalu i další alergeny nad rámec stanovený evropskou směrnicí. Mohou přitom využít značku Evropského centra pro výzkum alergií ECARF (European Centre for Allergy Research Foundation). Znamená to seriózní přístup k alergikům, i když není proveditelné, aby byly uvedeny úplně všechny alergenní látky, nebo aby byl vyroben výrobek, který zaručeně neobsahuje alergeny.
Při použití značky ECARF musí být na obalu navíc jako alergeny deklarovány:
– zelenina (papriky, rajčata, chilli, karotky)
– ovoce (melouny, kiwi, manga, banány, jablka, hrušky, třešně, broskve, švestky, nektarinky, meruňky, liči)
– koření (anýz, kmín, heřmánek, koriandr, skořice, pepř)
– ostatní (karagenany, guarová mouka, karobová mouka, mák, peruánský balzám – přípravek vyrobený ze stromu Myroxylon balamum L., lupina, jáhly, pohanka).