Probiotika by mohla chránit před otravami z potravin
Vydáno: 31. 3. 2007
Autor: pospisilova
Animální testy prokázaly, že kombinace pěti probiotických bakteriálních kmenů by mohla redukovat otravy z potravin působených salmonelou. Výsledky je třeba ověřit v humánní studii.
Pracovníci z University College Cork konstatovali, že pokud by se výsledky studie prováděné s vepři potvrdily na humánních objektech, mohla by kombinace pěti probiotických bakteriálních kmenů redukovat otravy z potravin působených salmonelou. Použité probiotické bakterie zlepšily jak klinický, tak mikrobiologický obraz infekce salmonelou. Tyto kmeny jsou významným přínosem při použití v potravinářském průmyslu a jejich využití může mít v humánních aplikacích značný potenciál. Podle Evropské komise představují náklady vyvolané otravami z potravin působených salmonelou pouze ve Velké Británii ročně více než 1,5 mld. EUR, přičemž každý rok je v Evropě hlášeno zhruba 160 000 případů. Podle amerického Centra pro prevenci a kontrolu chorob dosahuje počet případů onemocnění salmonelózou v Americe ročně kolem 1,4 milionu. V rámci výzkumu, popsaného v časopisu Applied and Environmental Mikrobiology, bylo 15 selat krmeno mlékem obsahujícím pět probiotických kmenů Lactobacillus (dva L.murinus, jeden kmen L. salivarius subsp. salivarius, L. pentosus a Pedicoccus pentosaceous) nebo placebem (normální mléko) po dobu 30 dní. Po šesti dnech podávání probiotik dostala selata perorálně dávku Salmonella enterica, sérovar Typhimurium. Po dobu 23 dní byla prováděna mikrobiologická analýza výkalů. U selat, která dostávala probiotika byl pozorován snížený výskyt průjmových onemocnění, lehčí průběh choroby a kratší doba trvání, stejně jako významně nižší počet salmonel ve vzorcích výkalů 15 dní po infekci. Skupina selat dostávajících probiotické mléko rovněž přibrala na hmotnosti více než kontrolní skupina. Probiotické výrobky obsahující „přátelské“ bakterie se v současné době těší značnému zájmu spotřebitelů v řadě evropských zemí a to především kvůli údajným příznivým účinkům na gastrointestinální trakt a na imunitu. Pozitivní ovlivňování stavu střev je přičítáno adhezi probiotických bakterií na střevní stěny, čímž je inhibována schopnost patogenní salmonely ulpívat na stěnách střev a kolonizovat je, což následně snižuje možnost infekce. Ve výzkumu je třeba pokračovat, aby se potvrdilo, že podobné pozitivní účinky se projevují i u člověka.