Bezpečnost potravin

Probiotika – přátelé nejbližší

Vydáno: 29. 11. 2007
Autor: pospisilova

Je popsán význam probiotik, mechanismus jejich působení a zdroje probiotik ve stravě.

 Je popsáno složení střevní mikroflóry se zaměřením na pozitivně působící probiotické organismy. Je zdůrazněno vytvoření rovnováhy mezi enteropatogeními bakteriemi, neutrálně působícími mikroorganismy a probiotiky, tj. mikroorganismy, které vykazují příznivé účinky na zdraví konzumenta. Probiotika získává spotřebitel ze stravy. Účinnost probiotik závisí na jejich odolnosti vůči prostředí trávicího traktu  a na schopnosti přežít a ve střevech se pomnožovat. Je uveden mechanismus působení probiotik. Důležitou vlastností je jejich odolnost vůči žlučovým kyselinám a snášení teplot kolem 40 °C. Za dobrý zdroj probiotik v naší stravě lze považovat kysané mléčné výrobky, zejména jogurtové kultury, případně obohacené o bifidobakterie, speciální kysané mléčné nápoje, vysokodohřívané tvrdé sýry, mléčným kysáním konzervovaná zelenina (kysané zelí, rychlokvašené okurky) a šťáva z kysaného zelí. Naopak méně z hlediska probiotických kultur vhodné jsou zakysané smetany, termizované dezerty a tavené sýry. Důležité jsou i prebiotika, tedy látky pro střevní výživu probiotik.

Kováříková, E., Erban, V.: Probiotika – přátelé nejbližší. Výživa a potraviny, 62, 2007, č. 6,  s. 153 – 155