Proč covid-19 nenakazí zvířata
Informace Českého svazu chovatelů masného skotu
Nedávné zprávy v médiích o kočkách, psech a tygrovi s covidem-19 možná vzbudily u chovatelů obavy ve vztahu k šíření nákazy prostřednictvím hospodářských zvířat. Ty ale nejsou na místě. Farmáři, a veřejnost obecně, by si měli být vědomi rozdílů mezi možnou kontaminací zvířat covidem-19, a ostatními infekcemi zvířat. Do dnešních dní neexistují důkazy o tom, že by covid-19 infikoval kromě lidí i zvířata. Jak vysvětlují odborníci, u v médiích publikovaných zprávách o nakažených kočkách a psech se totiž nejednalo o skutečnou nákazu, ale spíše o kontaminaci virem.
U zpráv o domácích zvířatech s covidem-19 došlo k informačním zkratkám a nepřesné interpretaci. U těchto zvířat byl sice vyizolován virus, ale neexistuje do dnešních dní žádný důkaz o tom, že by je tento vir i skutečně infikoval a že by byl schopen se uvnitř jejich těla replikovat nebo se množit a dál šířit. Je to něco podobného, jako když se vir dostane na kliku od dveří nebo jiný povrch. Můžete se od něj nakazit, ale kontaminovaný předmět také neonemocní. Jinými slovy, vir se pouze dostal na jejich srst, do čenichu, nebo tlamy, byl nalezen ve výkalech, ale nezpůsobil vlastní nemoc. Testy jsou velmi citlivé a podle nich se zdá, že vir má například na kočky velmi zanedbatelný fyziologický účinek, přesto se u nich infekce neprokázala. Pokud jde o skot, ovce a prasata, neexistuje důkaz, že by měl u nich covid-19 ani tento mírný účinek.
U několika koček došlo k vývoji protilátek. To ale jen znamená, že se vir dostal ke sliznici střeva a do dýchacího systému a imunitní systém vytvořil v reakci na to protilátky. Ani tak ale vir nezpůsobil u koček vlastní infekční/virové onemocnění.
Pokusy v Číně, při kterých byla kuřatům, kachnám, prasatům, psům a kočkám podána skutečně značná dávka viru, neprokázaly žádnou infekci a pouze u koček vyvolaly mírnou reakci. Doporučení veterinářů je takové, že byste měli se zvířaty zacházet tak, jako by byla kontaminována obdobně jako nějaký jiný povrch (např. klika), ale ne jako na prostředníka přes kterého se vir rozmnožuje a šíří dál jako v případě nakažených lidí.
Pokud jde o potenciálně kontaminovaná zvířata, obavy se mohou týkat lidí pracujících v těsné blízkosti těchto zvířat, která virus mohou šířit dál, jako jsou právě chovatelé/ošetřovatelé. Šance, že k tomu dojde, jsou opravdu mizivé, sotva měřitelné, ale vědecky se tím zabývat musíme, protože to nelze zcela vyloučit. I při práci se zvířaty je tedy třeba důsledně dodržovat předepsaná hygienická opatření jako časté a důkladné mytí rukou a jejich desinfekce a to zejména v případě zvířat, která přicházejí do kontaktu s více osobami a pohybují se v potenciálně kontaminovaném prostředí.
Pro vysvětlení, jak dochází k virové infekci a proč jsou různá zvířata (včetně lidí) infikována různými viry různými způsoby, lze použít příklad slintavky a kulhavky. Ta může nakazit skot, ovce a prasata. Vir se může přenést i na koně a vyvolat u nich tvorbu protilátek, ale současně kůň nikdy slintavkou neonemocní. Důvodem je to, že do koňské buňky nemůže virus slintavky a kulhavky proniknout a „zneužít“ ji k dalšímu množení, což u skotu, ovcí a prasat neplatí.
Působení virů lze přirovnat k zámku a klíči. Virus je pomyslný klíč hledající zámek, který se snaží odemknout a dostat se do buňky. Jakmile se mu to podaří, převezme funkce této buňky a namnoží se. Buňka namísto toho, aby dělala to, co normálně má, produkuje stále více virů, dokud se zcela nenaplní, neroztrhne se a tyto viry nenakazí další buňky. A to jde stále dál. Na to začne tělo reagovat zvýšenou teplotou, onemocní a nastartuje obranný mechanismus.
Tak jako v jiných činnostech, i v tomto případě platí, že obezřetnost a opatrnost je na místě, ale bez jakékoliv zbytečné paniky a hysterie. Dodržujte hygienická doporučení i při manipulaci se zvířaty a nemusíte mít z nákazy obavy.