V diskuzi o světovém klimatu vzbuzuje pozornost i živočišná výroba; v tomto smyslu se zdůrazňuje především produkce klimaticky závažných plynů přežvýkavci.
V souvislosti s výrobou potravin živočišného původu se odborné diskuse zaměřují nejen na produkci metanu (CH4), který pochází především z konverze krmiva v trávicím traktu přežvýkavců, ale také na produkci oxidu dusného (N2O) a oxidu uhličitý (CO2). Produkce skleníkových plynů v odvětví živočišné výroby a jejich emise do ovzduší je celosvětový problém, který je potřeba řešit i proto, že do roku 2050 se, ve srovnání se současnou spotřebou, má spotřeba masa o zdvojnásobit a spotřeba mléka se má zvýšit asi o 180 %.
Změny v živočišné výrobě ve světě do roku 2050
|
Ukazatel
|
Současnost
|
Rok 2050
|
Změna v %
|
|
Počet lidí na zemi (mld.)
|
6,5
|
9,0
|
138
|
|
Výroba masa (mil. t)*
|
229
|
465
|
203
|
|
Výroba mléka (mil. t)
|
580
|
1043
|
180
|
*Hmotnost jatečného těla
Zdroj: Livestock’s shadow (FAO, 2006)
Zvýšená spotřeba potravin živočišného původu souvisí se stále stoupající světovou populací lidí a výrazným růstem kupní síly v mnoha vyspělejších rozvojových zemích, především v Číně a Indii.
Autor článku, prof. Flachowski odhaduje, že v současnosti je ve světě ročně potřeba okolo 7 mld. tun sušiny pro výživu zvířat, která produkují potraviny. Dále uvádí, že je potřeba počítat s 1 mld. tun sušiny pro výživu lidí.
Odhad spotřeby sušiny lidmi a hospodářskými zvířaty chovanými pro produkci potravin
|
Ukazatel
|
Počet v mld. (osob, kusů)
|
Spotřeba/příjem (na osobu, kus)
|
|
|
|
kg/den
|
mld. tun/rok
|
|
Počet lidí
|
6,5
|
0,45
|
1,1
|
|
Velká zvířata (skot, buvoli, koně, velbloudi)
|
1,6
|
10,0
|
5,8
|
|
Malí přežvýkavci
|
1,8
|
1,0
|
0,7
|
|
Prasata
|
0,95
|
1,0
|
0,35
|
|
|
18,5
|
0,078
|
0,45
|
|
Celkem
|
|
7,4
|
|
Odhadovaná spotřeba v roce 2050
|
|
~14,0 (?)
|
Tyto údaje jsou hlavní výzvou pro šlechtitele plodin a pro rostlinnou výrobu, především z hlediska účinného využití omezených zdrojů půdy, vody, fosforu, energie pevných paliv a dalších. Situace se dále zhoršuje skutečností, že výroba potravin a krmiv stále více soupeří s jinými způsoby využití půdy např. s pěstováním obnovitelných surovin a zdrojů energie a také s osídlením lidmi a vyčleněním chráněných oblastí. V souvislosti se stoupající spotřebou potravin živočišného původu je odborná pozornost stále více věnovaná živočišné výrobě a z hlediska životního prostředí produkci plynů – metanu, oxidu dusného a oxidu uhličitého.