Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Publikace: Octomilka - Drosophila suzukii do kategorie

Publikace > Publikace> Zdroje ICBP - Archiv> Zdroje ICBP - Archiv
Aktuality > Aktuality

Publikace: Octomilka - Drosophila suzukii

Vydáno: 13.7.2012
Tisk článku
Autor: MZe
Informační leták vydaný MZe ve spolupráci se SRS.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou zprávou vydalo informační leták:  Octomilka Drosophila suzukii  (pdf, 701 kB)

Členění informačního letáku:
Úvod a taxonomické zařazení
Zeměpisné rozšíření a fytosanitární status
Hostitelské rostliny
Morfologie
Biologie, příznaky napadení a způsoby šíření
Škodlivost/ Hospodářský význam
Ochrana a fytosanitární opatření
Závěr

Octomilka Drosophila suzukii je škůdcem dozrávajících plodů ovoce s tenkou pokožkou, který se v posledních letech invazním způsobem velice rychle šíří do nových oblastí, kde působí závažné škody. Napadá mnoho druhů ovoce, přičemž začíná škodit až ve fázi, kdy je již obtížné zajistit insekticidní ochranu.    
Po zjištění prvních výskytů tohoto škůdce v Evropě byla octomilka v roce 2010 zařazena do varovného seznamu škodlivých organismů, vydávaného Evropskou a středozemní organizací ochrany rostlin (EPPO) a následně byla v roce 2011 přeřazena do seznamu A 2 EPPO, kde jsou uvedeny škodlivé organismy vyskytující se v některých oblastech Evropy, které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Octomilka D. suzukii se může v České republice stát významným škůdcem, závažným zejména pro pěstitele drobného ovoce a peckovin s měkkou pokožkou. Podle rychlosti  jejího šíření v Evropě lze očekávat, že by se, zejména v teplejších oblastech ČR, mohla objevit již v roce 2012 či 2013.

Hospodářské ztráty při rozšíření octomilky mohou být vysoké, což potvrdila i analýza rizika, provedená pro území EU. Napadené plody jsou neprodejné a podléhají rychlé zkáze. Možnosti ošetřování proti D. suzukii jsou limitované jednak tím, že většina vývojových stadií je ukryta uvnitř plodů, jednak ochrannými lhůtami omezujícími možnost insekticidního ošetřování ovoce v období před sklizní. Kromě přímých škod zničením nebo snížením kvality části produkce lze očekávat zvýšené náklady na monitoring octomilky, na hygienická opatření, třídění sklizených plodů i na cílenou ochranu, což může v důsledku vést ke zvyšování spotřebitelských cen. „Červivost“ tržního ovoce může vést k odklonu zájmu spotřebitelů o jeho nákup. Pěstitelé v místech rozšíření octomilky musejí počítat se změnami v systémech ochrany proti škodlivým organismům.

Závažné hospodářské škody způsobené octomilkou byly publikovány u plodů jahodníku, meruněk, třešní, broskvoní, dále u plodů různých druhů ostružiníku, např. o. sladkoplodého (Rubus armeniacus), o. maliníku (R. idaeus), o. křovitého (R. fruticosus agg.), o. dřípeného (R. laciniatus), R. x loganobaccus, R. ursinus ad., dále u borůvek, kiwi, fíkovníků aj. Do plodů s tvrdší pokožkou, například do jablek, hrušek, bobulí některých odrůd révy, kterou kladélko samice nepronikne, mohou být vajíčka kladena v místech poškození těchto plodů (poranění kroupami, rozpraskání). Klimatické modely potvrzují, že většina území EU má vhodné podmínky pro usídlení  D. suzukii, přičemž v severní části Evropy může octomilka mít 3 generace ročně, zatímco v nejjižnější části až 12 generací za rok. Pro území ČR se dá odhadnout 3–5 generací ročně. Riziko šíření D. suzukii při obchodu s ovocem v EU je velké vzhledem k objemu obchodu a k tomu, že obchodování ovocem v EU nepodléhá fytosanitární regulaci.
Text: Ing. Tomáš Růžička

Zdroj:  eAGRI

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021