Bezpečnost potravin

Rakouský výnos o označování soli v potravinách

Vydáno: 31. 7. 2008
Autor:

V případě použití soli obohacené jódem musí být v seznamu složek uvedeno buď „jódovaná sůl“ nebo vyjmenovány jednotlivé složky, tzn. "sůl , jodid/jodičnan". V Rakousku se všeobecně preferuje jodace soli.

Spolkové ministerstvo pro zdraví, rodinu a mládež (BMGFJ) vydalo výnos o označování jódované soli přidané do potravin (BMGFJ-75100/0004-IV/B/7/2008). Podle něho platí, že přidá-li se jódovaná sůl musí být v rámci složení potraviny uvedeno buď „jódovaná sůl“ (příp. s přívlastkem „jedlá“ nebo „kuchyňská“), nebo se vyjmenují její jednotlivé součásti, tzn. např. „sůl, jodid/jodičnan draselný“. Pokud se v nějakém případě použije nejódovaná sůl, nepožaduje se, aby toto bylo v seznamu složek uvedeno (jednoduše se může uvést „sůl“, „jedlá sůl, „kuchyňská sůl“).
Pokud jde o přídavek soli při výrobě potravin, není legislativně stanovena povinnost použití jódované soli. Označování soli v potravinách podléhá obecně nařízení o označování potravin (LMKV, BGBl. Nr. 1993/72), ale v tomto nařízení nejsou pro sůl žádná specifická ustanovení (na rozdíl od české vyhlášky 331/1997, viz Poznámka). Ačkoli nový výnos (viz výše) nepožaduje výslovnou deklaraci nejódované soli, není to podle LMKV zakázáno. Nový výnos přináší změnu v tom, že nelze ve výčtu složek použít pro označení složené složky, tzn. soli s jódem, pouze výraz „sůl“ následovaný podsložkami v závorce, tzn. nelze uvést „sůl (sůl, jodid draselný)“, ale pokud se neuvede příslušné sousloví – např. „jódovaná sůl“, neoznačí se sůl podle pravidel pro složenou složku, tzn. název složené složky a v závorce výčet podsložek, ale jen výčet těchto podsložek.
V rakouském zákonu o soli BGBl. Nr. 112/1963, který se týká soli dodávané jako takové, se uvádí, že sůl se obecně uvádí do oběhu jako jódovaná, přičemž musí být informace na jodaci uvedena (může být použit I termín „Vollsalz“, který znamená jódovanou sůl). Nejódovaná sůl smí být dodávána jen na výslovný požadavek, a v tom případě musí být označena čitelným označením „nejódovaná“. Kdo prodává nejódovanou sůl (jen na výslovný požadavek), musí mít k dispozici vždy i jódovanou. Ve spolkových zemích, kde je extrémní nedostatek jódu, může být nařízeno, že se sůl bez jódu nesmí prodávat ani používat do chleba a pečiva.
Poznámka
V ČR je označování soli regulováno vyhláškou 331/97 ve znění vyhlášky 419/2000. Je možné nabízet sůl s jódem i bez jódu. Jódovaná sůl se označuje jako „jedlá sůl s jodem“, nebo „jedlá sůl s jodem a fluorem“ nebo „jedlá sůl s jodem obohacená“, a dále se uvádí údaj o konkrétním použitém zdroji jodu či jiné látky. Kromě toho se uvádí údaj o způsobu získání (kamenná, vakuová, mořská). Sůl s jodem musí obsahovat 20 – 34 mg jodu/kg.
Jedlá sůl se do České republiky dováží především z Německa a Polska, v menší míře také ze Slovenska, Itálie a Chorvatska. Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje denní dávku jódu 0,1 – 0,14 mg na osobu a den, vyhláška MZ ČR doporučuje 0,15 mg.