Bezpečnost potravin

Revidovaný odhad příjmu lykopenu jako potravinářského barviva

Vydáno: 29. 1. 2010
Autor:

Stanovisko EFSA k dietetickému příjmu lykopenu (potravinářské barvivo, složka nového typu, přirozený výskyt).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 94/36/ES o barvivech schválených pro použití do potravin povoluje používat barvivo E 160d lykopen z červených rajčat do určitých potravin a to buď samostatně nebo ve spojení s jinými barvivy. Směrnice specifikuje maximální množství, které lze používat.
Na základě požadavku Komise posuzoval panel pro potravinářská aditiva, aromata, pomocné prostředky a materiály ve styku s potravinami Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA–AFC) bezpečnost lykopenu ze dvou nových zdrojů: syntetický lykopen a lykopen z Blakeslea trispora. V rámci programu zaměřeného na nové posuzování všech potravinářských barviv, EFSA vyhodnocoval bezpečnost (nezávadnost) lykopenu, který člověk přijímá ze všech zdrojů.
Ve svém stanovisku z 30.1.2008 panel AFC došel k číselnému vyjádření akceptovatelného denního příjmu (ADI) lykopenu ze všech zdrojů ve výši 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Panel rovněž konstatoval, že příjem lykopenu z přírodních zdrojů a z potravinářských barviv nepřekračuje hodnoty ADI (při použití lykopenu ve schválených aplikacích a v koncentracích uváděných žadateli, které bývají nižší než maximální koncentrace schválené ve směrnici 94/36/ES). To však neplatí pro předškolní a školní děti s vysokým příjmem potravin s lykopenem. Panel uvedl, že největším potenciálním zdrojem lykopenu u všech skupin populace jsou nealkoholické ochucené nápoje. U dospělých představují 66 % příjmu lykopenu a u předškolních dětí více než 90 %. Panel konstatoval, že všechny odhadované příjmy lykopenu použitého jako potravinářské barvivo jsou založeny na konzervativních předpokladech, tj. předpokládá se, že lykopen je obsažen ve všech kategoriích potravin, do kterých je povolen a že spotřebitelé vždy volí ty červené nebo růžové potraviny, které byly barveny lykopenem. Do úvahy bylo bráno i náhodné spojení vysokého příjmu z přírodních dietetických zdrojů a potravinářských barviv, které může dosahovat až 43 mg lykopenu za den.
 
Ve shodě s článkem 31 nařízení (ES) č. 178/2002 požádala Evropská komise EFSA, aby poskytl technickou pomoc při revizi odhadu příjmu lykopenu jako potravinářského barviva pro účely posouzení současných autorizovaných použití lykopenu ve směrnici 94/36/ES. EFSA tak opakovaně posuzoval u dětí a dospělých dietetický příjem lykopenu a to jako potravinářského barviva, jako potravinové složky nového typu (použití podle nařízení (ES) č. 258/97) a z přirozených zdrojů.
Odhad příjmu lykopenu byl proveden za použití revidovaných maximálních a typických koncentrací použití pro účely barvení potravin (Tabulka 1), maximálních schválených koncentrací lykopenu, který lze přidávat do potravin jako potravinovou složku nového typu (Tabulka 2) a koncentrací přirozeně se vyskytujícího lykopenu v potravinách (Tabulka 3).
 
Pro odhad dietetického příjmu lykopenu byly použity různé databáze spotřeby potravin a různé scénáře příjmu. V případě dětí to byly údaje z projektu EXPOCHI, dále údaje poskytnuté Velkou Británií a Francií. Odhad příjmu lykopenu u dospělých se prováděl pouze na základě údajů o spotřebě potravin ve Velké Británii.
EFSA odhadl, že u dětí je průměrný příjem lykopenu z potravinářských barviv a přirozeného výskytu asi 200 µg/kg tělesné hmotnosti/den (tj. kolem nebo mírně pod ADI na 95. percentilu). U dospělých byl příjem z potravinářských barviv a přírodních zdrojů pod hodnotou ADI. Pokud se vezme do úvahy příjem lykopenu jako složky nového typu přidávané do potravin, pak se podle EFSA překročí ADI, zejména u dětí. Asi 50–60 % celkového lykopenu (kromě lykopenu přidávaného jako složka nového typu) pocházelo z přírodních zdrojů. Současný revidovaný odhad expozice naznačuje, vychází se z typických užitných hodnot, že dezerty, např. aromatizované mléčné výrobky, nealkoholické nápoje a jemné pečivo jsou důležitými zdroji lykopenu z potravinářských barviv. Stanovisko EFSA je v příloze.
 
 
Zdroj: EFSA