Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Rizika z nezáměrného směšování potravinářských plodin a potravinářských plodin vyvinutých pro nepotravinářské účely do kategorie

Publikace > Publikace> Zdroje ICBP - Archiv> Zdroje ICBP - Archiv
Aktuality > Aktuality

Rizika z nezáměrného směšování potravinářských plodin a potravinářských plodin vyvinutých pro nepotravinářské účely

Vydáno: 21.4.2011
Tisk článku
Autor: Ing. Alexandra Kvasničková
Publikace ILSI Europe, březen 2011.
Škrob, cukry a oleje získané z potravinářských plodin se po staletí používají k nepotravinářským účelům. Technické pokroky společně s pokroky v technikách šlechtění a biotechnologii rostlin vedly k tomu, že nyní existují větší možnosti využití potravinářských plodin pro nepotravinářské účely.
V současné době se používají velké objemy oleje z řepky olejky, palmového a sójového oleje pro výrobu bionafty. Podobně se využívá kukuřice, cereálie a plodiny obsahující cukry k výrobě bioetanolu. Typicky se používají pro produkci potravin, krmiv a biopaliv stejné kultivary.
Konvenční šlechtění vedlo k vývoji potravinářských plodin se zdokonalenými metabolickými profily, což zvýšilo jejich udržitelnost pro průmyslové účely. Příkladem jsou odrůdy brambor s vysokým obsahem škrobu pro průmyslovou výrobu a řepka olejka obsahující velké množství erukové kyseliny (HEAR, high erucic acid rapeseed) určená pro průmyslovou produkci erucamidu, který se používá při výrobě plastů.
Pokrok v oblasti genetických modifikací umožňuje vytvářet nové vlastnosti plodin určených pro nepotravinářské využití. Příkladem je GM odrůda brambor, která byla schválena pro pěstování za účelem získávání průmyslového škrobu. Odrůdy kukuřice byly rovněž modifikovány tak, aby produkovaly vysoký obsah enzymů ke štěpení škrobu. Tím se sníží náklady na fermentaci škrobu při výrobě etanolu. Teoreticky lze vyvinout velké množství modifikovaných potravinářských plodin, které se využijí pro nepotravinářské účely.
Pokud jsou plodiny používané pro nepotravinářské účely identické s tradičními potravinářskými plodinami a jejich ošetřování je stejné, nedochází při jejich nezáměrném směšování ke zvýšení rizika. Avšak tam, kde dochází k modifikaci potravinářských plodin pro nepotravinářské využití, riziko z konzumace při směšování se zvyšuje u lidí i zvířat. Výsledkem je, že riziko i postupy managementu rizika je třeba nově posuzovat.

V rámci série zpráv (Report Series) publikovaných ILSI Europe vznikla publikace (březen 2011) názvem “Hodnocení rizik v Evropě z nezáměrného směšování potravinářských plodin a potravinářských plodin vyvinutých pro nepotravinářské účely” (viz příloha).

Příloha: Evaluation of the Risks posed in Europe by Unintended Mixing of Food Crops and Food Crops developed for Non-Food Uses (pdf, 1,21 MB, 32 stran)

Zdroj: ILSI Europe

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021