Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Role hmyzu ve výživě člověka do kategorie

Aktuality > Aktuality

Role hmyzu ve výživě člověka

Vydáno: 9.3.2021
Tisk článku
Autor: www.viscojis.cz
Celosvětově konzumuje hmyz na 2,5 miliardy lidí.

Pojem „entomofágie“ (z řeckých slov ἔντομον éntomon, "hmyz", a φᾰγεῖν phagein, "jíst") znamená využívání hmyzu jako potraviny. Již od pravěku byl hmyz běžnou součástí jídelníčku tehdejší lidské populace. Postupem času byla entomofágie ovlivněna kulturními zvyklostmi a náboženstvím až došlo k jejímu potlačení. V současnosti je hmyz běžně konzumován v asijských zemích, Africe a Latinské Americe, ale mimo ně je to jen velmi sporadické. Přesto celosvětově hmyz konzumuje na 2,5 miliardy lidí.

S postupem času a zvyšující se lidskou populací klesá schopnost planety populaci dostatečně uživit a entomofágie se dostává i do oblastí, kde to nebylo běžné. A předpokládá se, že hmyz bude tvořit podstatnou část potravinářského trhu jako alternativní zdroj bílkovin k potravinám živočišného původu. Jedlý hmyz nabízí srovnatelnou alternativu běžných živočišných bílkovin, navíc má menší ekologický dopad ve srovnání s konvenční živočišnou výrobou.

V současnosti se hmyz konzumuje v evropských zemích spíše jako zpestření jídelníčku (např. mravenci v čokoládě ve Francii), lahůdka pro gurmány (hmyzí restaurace v Paříži, Londýně a dalších lokalitách).

Nutriční význam jedlého hmyzu

Výživové hodnoty jedlého hmyzu jsou různorodé přinejmenším proto, že druhů hmyzu, které lze zařadit do lidského jídelníčku, existuje pestrá škála. Dokonce i v rámci jediného druhu hmyzu se mohou nutriční hodnoty mírně odlišovat, především v závislosti na metamorfním stádiu hmyzu.

Obsah energie v hmyzu záleží na obsahu tuku, kdy larvální stádia nebo kukly jsou bohatší na energii, než je tomu u dospělců (tab. 1). Navíc záleží i na tom, zda se hmyz konzumuje čerstvý nebo sušený, kde se koncentrace metabolizovatelné energie výrazně zvyšuje (tab. 2). V porovnání s živočišnými produkty (tab. 3) je hmyz velmi cenným nutričním zdrojem energie.

 

Tabulka. 1: Energetický obsah vybraných druhů jedlého hmyzu

Název

Stádium

Obsah energie

(kcal/100 g čerstvé váhy)

Saranče tlustá (Chortoicetes terminifera)

Čerstvá

499

Mravenec krejčík (Oecophylla smaragdina)

Čerstvý

1272

Kobylka (Melanoplus femurrubrum)

Čerstvá

160

Potemník moučný (Tenebrio molitor)

Larva/čerstvý

206

Potemník moučný (Tenebrio molitor)

Dospělý/čerstvý

138

Termit (Macrotermes subhyalinus)

Dospělý, okřídlený/sušený (moučka)

535

Mravenec Atta (Atta mexicana)

Dospělý/čerstvý

404

Mravenec medonoš (Myrmecocystus melliger)

Dospělý/čerstvý

116

Cvrček dvouskvrnný (Gryllus bimaculatus)

Čerstvý

120

Mohutnatka (ploštice) (Lethocerus indicus)

Čerstvá

165

Kobylka (Oxya japonica)

Čerstvá

149

Kobylka (Cyrtacanthacris tatarica)

Čerstvá

89

Bourec morušový (Bombyx mori)

Pupa (kukla)/čerstvý

94

Saranče stěhovavá (Locusta migratoria)

Dospělá/čerstvá

179

 

Tabulka. 2: Obsah metabolizovatelné energie vybraných druhů jedlého hmyzu

Název

Stádium

Metabolizovatelná energie

(kcal/100 g sušiny)

Bourec morušový (Bombyx mori)

Kukla

475

Včela medonosná (Apis mellifera)

Plod

499

Saranče stěhovavá (Locusta migratoria)

Nymfa

365

Zavíječ voskový (Galleria mellonella)

Housenka

665

Cvrček stepní (Gryllus assimilis)

Nymfa

547

Potemník moučný (Tenebrio molitor)

Larva

536

Potemník brazilský (Zophobas atratus)

Larva

582

 

Tabulka 3: Energetická hodnota živočišných produktů

Název

Obsah energie

(kcal/100 g)

Název

Obsah energie

(kcal/100 g)

Hovězí svíčková

119,5

Vepřová krkovička

227,8

Hovězí tučné

294,9

Vepřová kýta

194,3

Hovězí průměr

212,7

Vepřové průměr

262,9

Husa

215,1

Kapr

116,9

Králík

99,9

Losos

215,6

Kuřecí prsa

116,2

Tuňák

227,1

Kuře celé

148,2

Vejce cca 55g

85,1

 

Tuk v hmyzu je asi z 80 % přítomen ve formě triacylglycerolů, sloužící jako zásobárna energie pro období vysoké energetické náročnosti. Druhou nejvýznamnější formou jsou fosfolipidy, které mají úlohu ve struktuře buněčných membrán. Obsah fosfolipidů v tuku je obvykle nižší než 20 %, ale mění se podle životní fáze a druhu hmyzu. Obsah tuku hmyzu je průměrně uváděn 10 – 50 % a je vyšší v larválních stádiích než v dospělosti. Lipidy hmyzu mají poměrně vysoký obsah C18 mastných kyselin, včetně kyseliny olejové, linolové a linolenové.

Mezi hmyz s největším podílem tuku patří housenky, které obsahují až 77 % v sušině, např. Aegiale hesperiales (nemá český název) 58,55 %, zavíječ voskový (Galleria mellonella) 51,4 – 60 %. Zástupce brouků Rhynchophorus phoenicis (nemá český název) má obsah tuku v rozmezí 52,4 - 62,1 % v závislosti na vývojovém stádiu. Významně méně tuku bylo naměřeno u saranče stěhovavé (Locusta migratoria), a to pouze 12,61 % v sušině.

Nutričně nejdůležitější jsou u hmyzu však proteiny, které jsou nepostradatelné pro lidský život a jsou základní stavební složkou organismu. Hmyz jako takový obsahuje vysoce kvalitní bílkoviny, které se skládají z množství esenciálních aminokyselin. Můžeme je tedy srovnávat zejména s drůbeží bílkovinou a bílkovinou ryb. Hovězí a vepřovou bílkovinu dokonce v kvalitě dalece předstihují.

Obsah bílkovin je specifický pro každý druh hmyzu, jeho vývojovou fázi a stejně tak záleží i na potravě, kterou je hmyz krmen. Dospělci obecně obsahují více proteinů než larvy (tab. 4). Jak ukazuje analýza, stovky jedlých druhů hmyzu obsahují 46 – 96 % aminokyselin (počítáno z celkového množství aminokyselin).

 

Tabulka. 4: Přehled obsahu proteinu u jedlých hmyzích řádů a živočišných produktů

Název

Vývojové stádium

Obsah proteinu (g/100 g sušiny)

Bourec morušový

Kukla

52,6

Včela medonosná

Plod

54,4

Saranče stěhovavá

Nymfa

62,2

Zavíječ voskový

Housenka

38,4

Cvrček stepní

Nymfa

59,2

Potemník moučný

Larva

50,9

Potemník brazilský

Larva

54,3

Název

Obsah proteinu (g/100 g)

Hovězí svíčková

18

Hovězí tučné

18,3

Hovězí průměr

17,6

Husa

9

Králík

13

Kuřecí prsa

17,8

Kuře celé

13

Vepřová krkovička

18,1

Vepřová kýta

19,2

Vepřové průměr

18,1

Kapr

16,9

Losos

19,8

Tuňák

19,6

Vejce cca 55 g

6,7

 

Současná zemědělská výroba se potýká s problémem nedostatečně kvalitního krmiva pro zvířata, do budoucna s nedostatkem vody a dalšími souvisejícími problémy. Na vyprodukování 1 kg kvalitní živočišné bílkoviny zvíře spotřebuje násobně více rostlinného materiálu. Na přírůstek jednoho kilogramu jedlého podílu zvířete je hmotnost dodaného krmiva 4,5 kg u kuřecího masa (při 55 % jedlého podílu z živé hmotnosti), 9 kg u vepřového masa (při 55 % jedlého podílu z živé hmotnosti) a 25 kg u hovězího masa (při 40 % jedlého podílu z živé hmotnosti).

Naopak na produkci 1 kg jedlého hmyzu se spotřebuje daleko méně krmiva. Na produkci cvrčka domácího to je 1,7 kg na produkci 1 kg živé hmotnosti hmyzu, to je při předpokládané 80% výtěžnosti 2,1 kg krmiva. To znamená, že konverze krmiva cvrčka domácího je 2× efektivnější oproti kuřatům, 4× vyšší než u prasat a více jak 12× vyšší než u skotu. Vysvětlení tohoto rozdílu je možné zdůvodnit tak, že hmyz je poikilotermický – nemá vnitřní regulaci teploty, proto má nižší spotřebu energie a živin než teplokrevná hospodářská zvířata.

S tím, jak se čím dál častěji potýkáme se změnou klimatu a snahou tuto změnu zastavit, je velmi pravděpodobné, že do budoucna bude jedlý hmyz naprosto běžnou součástí jídelníčku i v zemích, pro které to není typické.

 

Autor: Ivo Doskočil
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, ČZU

Zdroj článku: www.viscojis.cz

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021