Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Sloučeniny arzenu v alkoholických nápojích do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv
Aktuality > Aktuality

Sloučeniny arzenu v alkoholických nápojích

Vydáno: 15.6.2012
Tisk článku
Autor: Markéta Houdková
Hodnocení výskytu arzenu v alkoholických nápojích, jehož toxicita může představovat zdravotní rizika.

Čím dál větší pozornost je směřována na otravu arzenem (As) způsobenou vysokou koncentrací tohoto prvku v pitné vodě. Arzen patří mezi nejtoxičtější prvky, a co se karcinogenity týče, tak je číslem jedna. Toxicita závisí na jeho chemické formě a oxidačním stavu. Obecně platí že, nižší oxidace arsenu má vyšší toxické účinky a naopak toxicita klesá s rostoucí složitostí organické struktury. Kromě pitné vody jsou nejdůležitější cestou příjmu arzenu potrava a nápoje. Sloučeniny arsenu jsou převládající u mořských plodů, avšak jejich toxicita je zde bezvýznamná. Na rozdíl od anorganických forem nebo metylových sloučenin arsenu, které jsou dominantní v alkoholických nápojích, a jejich konzumací tak může být příjem arzenu více kritický. 

Konzumace vína a piva v Německu se řadí na čtvrté a třetí místo ve světovém žebříčku. Rýžové víno je konzumováno především v Asii. V těchto zemích představuje pití vína a piva jeden z nejhlavnějších zdrojů pro příjem arzenu.

Studie zkoumala celkem 80 vzorků různých druhů vín, 7 vzorků hroznových šťáv a 23 vzorků piva nakoupených na trhu ve střední Evropě, za účelem stanovení možné toxicity arzenu vyvolané příjmem alkoholických nápojů.  Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že celková koncentrace arzenu byla ve většině vzorků nižší než 10 µg/l, což je limit pro pitnou vodu. Obsah arzenu v červeném a bílém víně se pohyboval v rozmezí 0,46-21 µg/l, v ledovém víně 7,94-18,8 µg/l, v pivě 0,75-13,4 µg/l, v rýžovém víně 0,63-6,07 µg/l a v rýžovém pivě 3,69-8,23 µg/l.

Během pozorování výskytu arsenu byly zaznamenány tyto dominantní sloučeniny arzenu: arsenitany, arseničnany a kyseliny monometylarzenová a dimetylarzenová, které jsou zodpovědné za kyselé prostředí ve vzorcích vína a piva. Navzdory převaze toxičtějšího arzenitanu a arzeničnanu byla týdenní expozice arzenu nízká. Významnější účinky arzenu se tedy mohou projevit pouze u konzumentů, kteří vypijí více než 3 litry piva denně a přijmou tak přes 75,6 µg arzenu za týden. Organizace FAO a WHO doporučují tolerovatelný týdenní přísun anorganických forem arzenu 15 µg/kg živé hmotnosti.

Závěr je takový, že všechny uvedené odhady poukazují na zanedbatelný příjem arzenu spojený s pitím vína a piva, pokud jde o jeho anorganické sloučeniny. Nižší koncentrace celkového arzenu byla stanovena u rýžového vína. Případnou toxicitu tedy vykazuje spíš konzumace piva a klasického vína. 


Occurence and stability of inorganic and organic arsenic species in wines, rice wines and beers from Central European market
Food Additives and Contaminants, 2012, 29, č. 1, s. 85-93
Objednávka kopie článku




Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021