Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Souhrn ze sympozia „Dioxin 2009“ v Pekingu do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Souhrn ze sympozia „Dioxin 2009“ v Pekingu

Vydáno: 30.3.2010
Tisk článku
Z celkového počtu prezentací bylo 13 % věnováno výskytu dioxinů a podobných látek v potravinách a krmivech. Kromě obvyklých kontaminantů se jednalo i polybromované dibenzo-p-dioxiny a –furany, bromované a chlorované prostředky proti hoření, perfluorované komponenty  a další.

Na „29th International Symposium on Halogenated Persistent Organic Pollutants“  konaném 23. – 29. srpna  v „Beijing International Convention Center“ v Pekingu se zúčastnilo cca 900 odborníků z 43 zemí a bylo prezentováno 256 přednášek a 431 posterů zaměřených na různé obory. Celkem se 92 z prezentovaných  prací (13 %) týkalo potravin a krmiv. Zatímco na sympoziích v předcházejících letech byla pozornost věnována hlavně polychlorovaným dibenzo-p-dioxinům a -furanům (PCDD/PCDF, hromadně označované jako dioxiny) a polychlorovaným bifenylům (PCB), nyní došlo i na mnohé další látky jako polybromované dibenzo-p-dioxiny a –furany (PBDE/PBDF) , bromované a chlorované prostředky proti hoření (BFR, CFR), perfluorované komponenty (PFC) a další. Všechny příspěvky jsou shromážděny na CD „Organohalogen Compounds 71, 2009“.
Soustavné sledování dioxinů je mj. důsledkem jejich zvýšených výskytů a skandálů:
1998 – citrusové výlisky z Brazílie – přidána vápenatá složka z produkce acetylénu obsahující dioxiny
1999 – PCB/dioxiny v Belgii
1999 – kontaminovaná kaolinová hlinka
2000 – chlorid cholinu – přísada do krmiv
2002 – přídavek mědi do krmiv (kontaminovaný Carbosan)
2004 - bramborová měl – kontaminovaná kaolinová hlinka
2005 – technická kyselina solná k výrobě želatiny
2007 - guarová guma pro technické účely obsahující konzervant pentachlorfenol (PCP) použita do potravin (Indie)
Je zřejmé, že významným zdrojem kontaminace jsou stopové prvky k použití do potravin, které se získávají z kontaminovaných odpadních surovin, dále přímé sušení spalinami kontaminovaných paliv, kontaminace prostředí průmyslem nebo požáry v místech, z nichž pocházejí krmiva apod.
Na symposiu bylo referováno i o dalších případech z r. 2008. Kontaminovaný oxid zinečnatý použitý jako minerální přísada do krmiv způsobil, že vepřové maso z Čile obsahovalo 5 – 69 pg TEQ/g tuku (obvyklá kontaminace je pod 0,5 pg TEQ/g tuku).  Kontaminovaná mozarela z Itálie byla vyrobena z buvolího mléka z oblasti nelegálního spalování odpadů. Vepřové maso z Irska (2 až 138 pg TEQ/g tuku) bylo kontaminováno prostřednictvím krmiv, která byla při sušení ve styku s kontaminovanými spalinami. Studie z vysoce průmyslové oblasti v Taranto (Itálie) poukázala na zvýšený obsah dioxinů v mléce koz a ovcí (kolem 31 pg/TEQ/g tuku) a  v játrech (279 pg TEQ/g tuku) .
Podle monitoringu švédského úřadu  se po dobu 20 let kupodivu udržují koncentrace dioxinů ve sledích v Baltu na stejné, i když vysoké, úrovni. Jiné studie však ukazují na sezónní rozdíly. Nízký obsah dioxinů v rybách a mořských produktech je naopak zjišťován v Hong Kongu.
Z monitoringu kontaminace vajec prováděného ve Francii vyšlo, že vejce z privátních domácích chovů byla více zatížena.
Řada dalších příspěvků uváděla výsledky monitoringu polybromovaných a dalších látek zahrnovaných mezi „dioxiny“.
Při sledování obsahu prefluorooktansulfonátu (PFOS) a kyseliny perfluorooktanové (PFOA) byly u ryb zjištěny hodnoty 1-59 μg/kg čerstvé hmotnosti. Úřad EFSA zatím shromažduje údaje pro stanovení TDI. Poměrně vysoké hodnoty 3,6 – 4,2 μg/kg PFOS byly zjištěny i v rybách z vysoce položených jezer ve Francii, což ukazuje na vliv atmosférických jevů. V širokém spektru sledovaných potravin byl obsah PFOA mezi 0,2 – 310 ng/Kkg, střední hodnota u vzorků vodu 1,3 ng/kg a v čaji 9,5 ng/kg

Olaf Päpke, Eurofins GfA GmbH, Hamburg, Prof. P Fürst, CVUA-MEL, Münster: Dioxin 2009 - Eine selektive Zusammenfassung

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 11, s. 686-694

Objednávka kopie článku

Další informace:

Abstrakta ze symposia: Scientific Commons
Dioxin 20XX
Contamination incidents –unexpected sources

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021