Bezpečnost potravin

Speciální potraviny ve sportu

Vydáno: 19. 2. 2009
Autor: berankova1

Jaký je účel podávání doplňků stravy s obsahem biologicky účinných látek.

Ve sportu lze vnímat nutričně bohatou stravu a vyvážený pitný režim jako důležitý doplněk tréninkové aktivity a i jako předpoklad efektivnosti tréninku.
Dodnes nejsou však některým sportovcům a jejich trenérům zcela jasné rozdíly mezi podpůrným prostředkem, doplňkem stravy (registrovaným jako potravina), potravinou pro zvláštní výživu sportovců či dopingem (většinou registrovaným jako lék), tj. zakázanou podporou sportovního výkonu pomocí manipulace s léky a podobnými látkami.
Doplňky stravy jsou potraviny, které mají oproti běžným potravinám vyšší obsah některých látek (vitaminů, minerálních látek apod.). Nejsou určeny k léčbě onemocnění a jejich regulace je v kompetenci MZd ČR, které před jejich uvedením na trh posuzuje pouze zdravotní nezávadnost, ale není hodnocena jejich účinnost. Výrobce se proto často odkazuje na studie prováděné s léčivými přípravky obsahujícími stejnou látku, protože léčivé přípravky před uvedením na trh procházejí registračním řízením (Státní ústav pro kontrolu léčiv), kde je na základě klinických studií hodnocena i účinnost přípravku.
Toho ale obratně marketingově využívají různí prodejci těch či oněch registrovaných látek (včetně nelegálních distributorů dopingu)! Namísto promyšlené stimulace sportovního výkonu sportovní suplementací slibují „hory doly“ ve smyslu klíčového ovlivnění výkonu a regenerace sportovce. Často ale zamlčují vedlejší účinky dopingu, tedy negativní zdravotně rizikové účinky. V déle- i krátkodobém horizontu může tak dojít k poškození zdraví sportovců, podobně jako u řady farmakoterapií, jejichž vedlejší účinky nejsou odborně kompenzovány.

Účelem podávání legálně distribuovaných a Státním zdravotním ústavem (resp. MZd ČR) zaregistrovaných doplňků stravy s obsahem účinných látek je:
a) uspokojovat odůvodněné zvýšené nároky sportovců na zdroje energie a stavebních látek, tj. na živiny (cukry, tuky, bílkoviny, tedy tzv. makroergní substráty) a mikroživiny (vitaminy, minerální látky a vitageny, např. koenzym Q10) doplněním jejich přirozeného obsahu ve stravě,
b) zajistit doplňkový přívod látek s významným biologickým účinkem (např. stimulátory metabolismu jako třeba trojmocný chrom či vitaminy podporující metabolické přeměny makroergních substrátů a antioxidační mikroživiny potlačující tzv. oxidační stres sportovců).

V žádném případě nemohou doplňky stravy nahradit úlohu:
a) odborně sestaveného sportovního jídelníčku založeného na pestrém, komplexním a vyváženém „koši“ vybraných potravin,
b) některých postupů spojených s přípravou na soutěže a sportovní vrcholy ve sportu rutinně užívaných (např. superkompenzace),
c) regenerace.

Sportovci díky doplňkům stravy  nejsou nuceni konzumovat tak velké dávky potravin, aby tělu zajistili požadované množství biologicky účinných látek, které je adekvátní jejich zvýšeným potřebám. Díky promyšlenému a odborníkem sestavenému užívání doplňků stravy (tzv. suplementační plán) tedy nedochází k nadměrnému zatěžování gastrointestinálního traktu sportovce zvýšenými objemy jídla či tekutin v návaznosti na tréninkový proces.

Výživa a potraviny, 63, 2008, č.6, s.146-147