Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Špinavých dvanáct: Zpráva o obsahu pesticidů v ovoci a zelenině do kategorie

Aktuality > Aktuality

Špinavých dvanáct: Zpráva o obsahu pesticidů v ovoci a zelenině

Vydáno: 5.8.2020
Tisk článku
Autor: ČTPEZ
Informace České technologické platformy pro ekologické zemědělství


Foto: Shutterstock

Environmental Working Group (EWG) je organizace zaměřující se na  ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje pozůstatky škodlivých pesticidů. 

Špinavých dvanáct:

  1. Jahody
  2. Špenát 
  3. Kapusta
  4. Nektarinky
  5. Jablka
  6. Hroznové víno
  7. Broskve
  8. Třešně
  9. Hrušky
  10. Rajčata
  11. Celer
  12. Brambory

 

Ovoce a zelenina, která má dobrou pověst pro vysoký obsah vitamínů a antioxidantů, tak zároveň získává negativní nálepku kvůli škodlivým externím látkám, které k nim přicházejí přes chemické postřiky. 

Hlavní poznatky:

  • Jahody, špenát, kapusta, nektarinky, třešně a jablka – více jak 90 % vzorků těchto testovaných plodin obsahovalo stopy dvou či více pesticidů.
  • Několik vzorků kapusty obsahovalo 18 různých pesticidů.
  • Vzorky kapusty a špenátu měly v průměru 1,1 až 1,8krát více stop pesticidů než jakákoliv jiná testovaná plodina.
  • U kapusty byl nejčastěji zaznamenaný pesticid DCPA, který byl roku 2018 americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí klasifikován jako možný lidský karcinogen. Nutno podotknout, že Evropská unie DCPA už v roce 2009 zakázala.

 

Ačkoliv jsou do žebříčku tradičně zahrnovány pouze čerstvé plodiny, EWG tento rok mimo něj zmínila také rozinky, kde u 99 % testovaných vzorků byly pesticidy nalezeny. Při zahrnutí do žebříčku Špinavých dvanáct by tedy jednoznačně obsadily první místo.

Vedle plodin s vysokým obsahem pesticidů zveřejnila EWG i seznam těch, které se naopak v testech ukázaly jako nejekologičtější.

Čistých patnáct:

  1. Avokádo
  2. Sladká kukuřice
  3. Ananas
  4. Cibule
  5. Papája
  6. Hrášek cukrový
  7. Lilek
  8. Chřest
  9. Květák
  10. Meloun Cantaloupe
  11. Brokolice
  12. Žampiony
  13. Hlávkové zelí
  14. Ananasový meloun
  15. Kiwi

 

Hlavní poznatky:

  • Téměř 70 % plodin z Čistých patnáct nevykazovalo žádné stopy pesticidů.
  • Pouze 7 % plodin z uvedeného seznamu obsahovalo dva či více pesticidů. Přítomnost více jak dvou pesticidů byla tedy u těchto plodin mimořádně vzácná.
  • Stopy pesticidů byly zaznamenány u méně jak dvou procent vzorků avokáda a kukuřice.

 

Zdravotní benefity při snižování obsahu pesticidů v potravinách

Mnoho potenciálně škodlivých látek, které se do plodin dostanou při použití pesticidů, v nich zůstává i po omytí či oloupání. Klinické testování zveřejněné v odborném časopise Nutrients ukázalo, že při omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI. 

Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dosáhl obdobných výsledků pro přítomnost pesticidů v zemědělských plodinách. Potvrdil také, že ekologicky pěstované plodiny mají pozitivní vliv na početí a bezproblémové těhotenství.

Zemědělství v Česku

Jak uvádí předseda ČTPEZ Jiří Lehejček, i na území České republiky je aplikace pesticidů rozšířena: „…například látka používaná v postřicích zabraňujících provrtávání červů do jablečné dužiny, vyvolává často alergické reakce.“ Zároveň také zmiňuje, že jedním z hlavních příjemců pesticidů je u nás řepka olejka. Hlavní problém efektivního pěstování řepky spočívá v použití POR (přípravky na ochranu rostlin) z důvodu velkého počtu chorob a škůdců, kteří ji napadají. 

Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělstvím mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. To ovšem podle odborníků neznamená, že by byly naprosto bez rizik. Kombinacemi jednotlivých pesticidů vzniká totiž tzv. pesticidový koktejl. „Stopové množství pesticidů nemusí být hned zdraví škodlivé. Jednotlivé pesticidy však mezi sebou reagují a při množství více jak tisíc používaných druhů nelze jednoduše zjistit, jaké následky tyto všechny reakce mají na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání,“ komentuje tuto problematiku Lehejček s tím, že problém ČR je také netransparentnost dat.

Ačkoliv plodiny prodávané na území České republiky nemusí dosahovat takové úrovně kontaminace pesticidy jako v USA, laické veřejnosti chybí přehledná čísla na způsob Špinavých dvanáct vydávaných EWG.

V souvislostí se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být až 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu. 

Data z roku 2018 ukazují, že ekologicky obhospodařovaná půda na území EU dosahuje téměř 13,8 milionů hektarů, což je 7,7 % celkové výměry zemědělské půdy v EU. Na území ČR je pro srovnání ekologicky obhospodařováno 541 tisíc hektarů, tedy 15,2 % celkové výměry naší zemědělské půdy.

 

Zdroj: Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018