Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Spotřeba antimikrobik ve veterinární medicíně zůstává v ČR navzdory obtížím chovatelů příznivá do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality
Antimikrobiální rezistence

Spotřeba antimikrobik ve veterinární medicíně zůstává v ČR navzdory obtížím chovatelů příznivá

Vydáno: 19.11.2021
Tisk článku
Autor: ÚSKVBL
Zpráva Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Antimikrobika jsou specifickou skupinou léčiv, která zachraňují životy lidí a pomáhají léčit řadu infekčních onemocnění. Nesmíme ale zapomínat, že obdobně důležitou roli hrají také u zvířat, ať již domácích mazlíčků, či zvířat hospodářských. V současné době se stupňují diskuse o tom, zda zejména v oblasti hospodářských, potraviny produkujících zvířat, nedochází k nadužívání antimikrobik a v médiích se objevují názory, že je potřeba razantně zasáhnout. Nechme tedy hovořit fakta a čísla.

Data za ČR za rok 2020 ukazují, že spotřeba antimikrobik vztažená na populaci chovaných zvířat 56,3 mg/PCU je stále výrazně pod průměrem 31 evropských zemí (88,94 mg/PCU) a za desetileté období 2008 až 2018 byl v ČR zaznamenán pokles spotřeby antimikrobik u zvířat o přibližně 50 %. Data k roku 2018 uvádíme záměrně, neboť je považován za referenční pro další snižování používání antimikrobik u zvířat, které Evropa plánuje do roku 2030 v rámci strategie Farm to Fork (F2F) neboli „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Poslední, aktuálně dostupná data pro ČR ukázala, že je prozatím zachován trend celkového poklesu a to i přes nelehký rok 2020, kdy došlo v ČR oproti roku 2019 k mírnému zvýšení spotřeb antimikrobik u hospodářských zvířat. To je možno přičítat především dopadům onemocnění COVID-19, které způsobilo fluktuaci pracovníků pečujících v chovech o zvířata. To ovlivnilo nejen standard péče, ale i včasnost léčby onemocnění zvířat a proaktivní opatření preventivní péče a medicíny, které bylo mnohdy nutné pod tlakem reality změnit na reaktivní řešení s použitím antimikrobik.

Pro Ministerstvo zemědělství je otázka používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence jednou z prioritních oblastí. V rámci resortu funguje Pracovní skupina pro antimikrobika, která na posledním svém jednání v srpnu 2021 nejen shrnula ve většině oblastí úspěšné plnění již druhého Národního akčního plánu v boji s rezistencí k antimikrobikům, ale rovněž nastínila další postup do blízké budoucnosti, mimo jiné i v návaznosti na nové evropské právní předpisy zpřísňující zásadním způsobem podmínky používání antimikrobik u zvířat. Ministerstvo zemědělství se aktivně připravuje na nabytí účinnosti těchto nových předpisů v oblasti veterinárních léčiv a medikovaných krmiv. Navazující novela zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění, zavede cílená národní opatření i nad rámec uvedených nařízení, se snahou o racionální přístup a zároveň důraz na odpovědné používání antimikrobik.

Česká republika má výhodu, že může svá opatření nastavovat velmi cíleně, neboť v současnosti patří mezi 12 zemí EU, kde jsou uskutečňovány (již od roku 2015) jak monitoring rezistence k antimikrobikům u patogenů vyvolávajících onemocnění zvířat, tak současně i monitoring rezistencí u zoonotických, komensálních a indikátorových bakterií. V posledních dvou letech je také realizován projekt věnující pozornost dopadům používání antimikrobik u zvířat do půdy.

Řešení problematiky rezistencí je zohledněno také v rámci přípravy na novou Společnou zemědělskou politiku – je navržena intervence do chovů prasat směřující k vakcinaci a tím předcházení onemocněním, které primárně či sekundárně vyžadují podání antimikrobik, je definován cíl další 12% redukce používání antimikrobik do roku 2030, kdy by měla být dosažena cílová hodnota celkových spotřeb antimikrobik 50 mg/PCU a nižší a jsou definovány rovněž kvalitativní cíle zaměřené na antimikrobika kriticky významná pro léčbu mnohdy život ohrožujících infekcí lidí, ale i zvířat – tedy cefalosporiny 3. a 4. generace, fluorochinolony a kolistin.

Ministerstvo zemědělství podporuje opatření v oblasti welfare, existují subvence v rámci nákazového fondu a jsou plánovány další intervence (např. programy kvality potravin Q CZ) směřující ve výsledku k redukci spotřeb antimikrobik v chovech hospodářských zvířat, přičemž v rámci národních programů je návrh na historicky nejvyšší míru podpory směřující do živočišné výroby (3,49 mld. Kč).

Na závěr je nutné také zdůraznit, že Česká republika by měla i nadále využívat jedné z dalších významných devíz - dlouhodobé spolupráce specialistů na antimikrobika jak z oblasti humánní, tak veterinární medicíny. Dobrá komunikace a pokračující vzdělávání a šíření informací nejen mezi těmito dvěma sektory, ale i zapojení sektoru životního prostředí, je příslibem budoucích zlepšení.

 

Zdroj: Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

Obrázek zdroj: SZÚ, HSHMP

 

Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021