Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Stanovení streptomycinu v jablkách do kategorie

Chemická rizika > Rizikové faktory - Archiv> Chemická rizika> Rizikové faktory - Archiv

Stanovení streptomycinu v jablkách

Vydáno: 4.3.2009
Tisk článku
V Rakousku vyvinuli citlivou metodu (LC/MS-MS) pro stanovení reziduí antibiotika v plodech v důsledku ošetření stromů proti bakteriální spále. Legislativní limit pro streptomycin v jablkách je 10 μg/kg.
Antibiotikum streptomycin (jeden z aminoglykosidů) je považováno za jeden z nejúčinnějších prostředků proti patogenní bakterii Erwinia amylovora, která způsobuje bakteriální spálu jabloňovitých a dalších rostlin. Směrnice 91/414/EHS o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh umožňuje použít tento prostředek v omezené a kontrolované míře v případě bezprostředního ohrožení. Rizikem je, že by se mohly vytvořit kmeny bakterií rezistentní vůči těmto antibiotikům a byly by tak potenciálními lidskými patogeny. V této souvislosti je problémem i přenos streptomycinu z ošetřených včel do medu.
V rámci monitoringu byl v Rakousku zjišťován obsah streptomycinu v plodech jablek ze stromů, které byly tímto prostředkem ošetřeny. Podle nařízení 396/2005/ES o maximálních limitech reziduí  smí být s platností od září 2008 v jablkách obsaženo nejvýše 10 μg/kg. Dosavadní analytické metody (HPLC s fluorescenční detekcí) však jsou schopny detekovat pouze vyšší množství. Proto rakouské Centrum pro veterinární léčiva a hormóny (CC TAHO)– součást Agentury pro zdraví a bezpečné stravování, AGES (Agentur für Gesundhieit und Ernährungssicherheit), vyvinulo vysoce citlivou metodu LC/MS-MS (kombinace kapalinové chromatografie s hmotovou spektroskopií) schopnou zjišťovat i množství pod uvedeným limitem. Mez detekce je 1,9 μg/kg a mez stanovitelnosti je 6,6 μg/kg.
Monitoring ukázal, že se ve zralých jablkách rezidua streptomycinu vyskytují, avšak až na výjimky jen v množství pod limitem 10 μg/kg. Kombinací určitých atmosférických podmínek a stavu kvetení v době ošetření však může dojít i k překročení limitu. Koncentrace v jádru je 2 až 4krát vyšší než ve zbytku jablka. Ve slupce je koncentrace 3 až 4krát vyšší než ve dřeni.

Dtsch. Lebensm. Rdsch., 105, 2009, č. 1, s. 39
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021