Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách

Přidat článek Stanovisko EFSA ke klonování hospodářských zvířat do kategorie

Zprávy EFSA - Archiv > Zprávy EFSA - Archiv> EFSA - Archiv
Zemědělský a potravinářský výzkum > Zemědělský a potravinářský výzkum> Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv> Technologie, technika, výzkum, odborné časopisy - Archiv
Živočišná výroba - Archiv > Živočišná výroba - Archiv> Zemědělství - Archiv

Stanovisko EFSA ke klonování hospodářských zvířat

Vydáno: 29.9.2008
Tisk článku
Autor: Mgr. Světluše Bodoková
Vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA) vydal 15. července 2008 vědecké stanovisko o „bezpečnosti potravin, zdraví, welfare a dopadech na životní prostředí týkající se zvířat získaných klonováním metodou přenosu jader somatických buněk, jejich potomků a produktů získaných od těchto zvířat“. Evropa tím reagovala na vývoj situace za Atlantikem. Počátkem tohoto roku vydal stanovisko na totéž téma i americký Ústav pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration - FDA).
 
FDA konstatovala, že živočišné produkty získané z klonů hospodářských zvířat jsou pro konzumenty bezpečné. Tímto oficiálním verdiktem ukončila FDA sedmileté hodnocení bezpečnosti masa a mléka skotu, prasat a koz. Na počátku hodnocení požádala FDA chovatele klonů v USA, aby se do vynesení konečného verdiktu dobrovolně zdrželi obchodování s masem a mlékem těchto zvířat a dokonce i s masem a mlékem získaným od jejich potomků. Po vynesení verdiktu FDA o zdravotní nezávadnosti americké ministerstvo zemědělství požádalo chovatele klonů, aby v moratoriu pokračovali. Větší biotechnologické firmy, které zabývají klonováním hospodářských zvířat, se verdiktu ani v nejmenším nevzpíraly. Věří, že doba zvířecích klonů dříve či později přijde. Moratorium chtějí využít pro osvětu mezi americkou veřejností, která čerpá představy o klonech především z hollywoodských druhořadých scifi a netají se odporem a strachem z klonů hospodářských zvířat. Jednotlivé chovatele, kteří do klonů investovali, však dostává moratorium v řadě případů do svízelné situace, protože klony jsou pro ně v současnosti „mrtvý kapitál“, který nelze využívat a dále zhodnocovat.
 
EFSA byla požádána k vypracování vědeckého „posudku na klony“ Evropskou komisí v roce 2007, když začalo být jasné, že americká FDA nebude mít vůči živočišným produktům z klonů vážnější výhrady. V předběžném stanovisku se EFSA s verdiktem FDA ztotožnila. Nemohla ani jinak, protože data pro hodnocení bezpečnosti živočišných produktů z hlediska potravinářského pocházejí především z USA a obě instituce – FDA i EFSA – vycházely z týchž materiálů. Konečné stanovisko EFSA se pro klony hospodářských zvířat nevyslovuje jednoznačně. V našich sdělovacích prostředcích byl prezentován jen obsah jednostránkového abstraktu z rozsáhlého materiálu EFSA, který má v originále bezmála padesát stránek. Z těchto zpráv většina lidí usoudila, že EFSA otočila na obrtlíku a živočišné produkty z klonů hospodářských zvířat nepovažuje za bezpečné. Je to silně zjednodušený a z valné části mylný názor.
 
Evropská komise zadala EFSA podstatně komplexnější úkol, než jaký řešila americká FDA. Americký úřad se zabýval pouze bezpečností živočišných produktů z klonů a jejich potomků pro lidské konzumenty. Jiné hodnocení FDA ani nepřísluší. EFSA se vedle toho zabývala i zdravím klonů a jejich potomků, hodnotila welfare a dopady na životní prostředí. Ve stručnosti lze konstatovat, že v otázkách bezpečnosti potravin se FDA a EFSA shodly. Stanoviska EFSA v dalších oblastech nelze porovnávat, protože na americké straně chybějí.
 
Co je klonování a k čemu je dobré
Klonování tak, jak je definovala studie EFSA, se provádí metodou přenosu jader somatických (tělních) buněk. Jde tedy o metody, které vycházejí z dnes už bezmála klasické studie, díky níž přišla v roce 1996 na svět ovce Dolly. Z těla dárcovského zvířete jsou odebrány specializované tělní buňky (např. buňky pokožky, bílé krvinky, buňky z folikulu vaječníku samic atd.). Jádro této buňky je vneseno do dozrálého vajíčka, z něhož byla předtím jeho vlastní dědičná informace buněčného jádra odstraněna. Vajíčko je buňka připravená k oplození spermií a k následnému vývoji v embryo. Při vnesení jádra tělní buňky jsou ve vajíčku nastartovány podobné procesy jako při oplození spermií a to zajistí zahájení vývoje. Embrya jsou přenesena náhradním matkám. Pokud vše dobře dopadne, donosí náhradní matky klon až do porodu a přivedou na svět zdravé zvíře.
 
Klonování se stalo součástí celého komplexu biotechnologií, jež se různou měrou používají v chovu a šlechtění hospodářských zvířat. Mezi tzv. metody asistované reprodukce patří i umělá inseminace, přenos embryí, kryokonzervace pohlavních buněk i embryí, sexování spermatu, oplození in vitro, selekce embryí podle genetických markerů. U žádného z těchto postupů nebyla hodnocena rizika pro člověka a zvířata. Klonování je v tomto ohledu první vlaštovkou.
 
Z ostatních technik asistované reprodukce se klonování vymyká tím, že při něm vzniká nový jedinec ryze nepohlavní cestou. Zatímco všemi ostatními technikami asistované reprodukce vznikají jedinci, kteří v sobě nově kombinují dědičné vlohy rodičů, při klonování vzniká jedinec, který nese stejné dědičné vlohy jako dárce specializované tělní buňky. Klon je genetická „kopie“ své „předlohy“. To dovoluje šlechtitelské postupy, jež jsou jinými prostředky dosažitelné jen s obrovskými obtížemi nebo nejsou vůbec reálné. Z hlediska chovu a šlechtění hospodářských zvířat jde především o získávání většího počtu jedinců s totožným genotypem a tomu odpovídajícím fenotypem.
Z hospodářských zvířat byly klonováním získány ovce, kozy, skot, prasata, králíci a koně. Účinnost zůstává poměrně nízká a je vysoce variabilní. Co do počtu, nelze v případě klonů hospodářských zvířat hovořit o omračujících číslech. EFSA udává, že v zemích Evropské unie napočítala asi stovku klonů skotu a několik klonů prasat. Odhaduje se, že v USA žije v současné době asi 570 klonů skotu a 10 klonů prasat. Další klony žijí např. v Argentině, Austrálii, Číně, Japonsku a na Novém Zélandu. Celosvětová populace se odhaduje na 4000 klonů skotu a 500 klonů prasat. Hlavním účelem je získání klonů cenných plemenných zvířat. Užitkovost nemusí být vždy prioritou. Byly například získány klony prasete, které bylo vycvičeno pro cirkusovou drezuru, nebo byly vytvořeny klony krávy, která se stala matkou několika vynikajících býků pro potřeby amerického rodea.
 
Reprogramování a epigenetika – jádro problémů
Dospělý zvířecí organismus je tvořen zhruba 230 typy specializovaných tělních buněk. Jejich celkový počet se ve zvířecím těle pohybuje řádově mezi 1014 a 1015. Všechny mají totožnou dědičnou informaci, avšak liší se aktivitou jednotlivých genů. Spektrum aktivních a inaktivních genů určuje vlastnosti a funkce konkrétní buňky. Pro zdárný vývoj embrya a plodu je nutné, aby geny měnily zcela přesně svou aktivitu. Proto musí být dědičná informace specializované buňky v procesu klonování „reprogramována“. Podstatou reprogramování jsou tzv. epigenetické změny, jež nepostihují vlastní pořadí písmen genetického kódu v dědičné informaci, ale odehrávají se „na povrchu“ vlákna dvojité šroubovice DNA. Při epigenetických změnách se mění vlastnosti bílkovin navázaných na DNA a biochemickým modifikacím podléhají i součásti vlastní dvojité šroubovice (např. metylace DNA). Epigenetické změny ovlivňují aktivitu genů.
 
Hlavním úskalím klonování je nedokonalé reprogramování dědičné informace specializované tělní buňky. Aktivita genů klonu neodpovídá požadavkům vývoje embrya a plodu a někdy ani nárokům dospělého organismu. Epigenetické poruchy nejsou specifickým problémem klonování. Dochází k nich i při dalších postupech asistované reprodukce, např. při oplození in vitro, vývoji časných embryí in vitro nebo při kryokonzervaci. Rozsah epigenetických poruch při klonování je však bezkonkurenčně největší. Epigenetické poruchy se mohou navíc přenášet na potomstvo. K tomu dochází i za zcela přirozených podmínek. Když je březí matka vystavena stresu (např.nedostatku živin) dochází v DNA plodu k epigenetickým změnám, jež mají za účel kompenzaci stresové zátěže. V následujících generacích mohou při absenci stresu epigenetické změny opět zmizet. Potomci klonů počatí pohlavním rozmnožováním většinu epigenetických poruch klonu nedědí.
 
Klonování a zdraví zvířat
EFSA hodnotila nejen zdraví klonů, ale i dopad klonování na zdraví dalších využitých zvířat. Jsou to například zvířata, od nichž jsou získávány specializované tělní buňky, nebo dárkyně vajíček. Odběr buněk ani vajíček nepředstavuje pro zvířata významnější zdravotní riziko. Vajíčka bývají často získávána i ze zvířat poražených na jatkách, což otázku zdravotních následků odběrů vajíček odsouvá do pozadí.
Dárcovská zvířata musí být samozřejmě zdravá, aby se nestala zdrojem nákazy pro klony nebo náhradní matky, kterým budou přenesena embrya. S tímto požadavkem se však musí vypořádat i další techniky asistované reprodukce, např. oplození in vitro nebo přenos embryí.
Horší je situace u příjemkyň embryí klonů. Při vývoji klonu v těle matky dochází často k výrazným defektům plodu i placenty. Zmetání v druhém a třetím trimestru gravidity je poměrně časté. Stejně časté jsou i komplikované porody. Mnohdy je mládě přivedeno na svět císařským řezem. To má nepříznivý vliv na zdraví matky i na její budoucí plodnost.
 
Ještě komplikovanější je otázka zdraví klonů. Vyskytují se u nich poruchy, které nejsou specifické jen pro klony a střetneme se s nimi i u přirozeně počatých mláďat nebo mláďat narozených po jiných metodách asistované reprodukce. U klonů jsou však tyto zdravotní poruchy mnohem četnější. Závažné následky mají poruchy imunitního systému. Častý je i tzv. syndrom velkých mláďat, při kterém plod v těle matky přerůstá i na dvoj až trojnásobek běžné porodní hmotnosti. Syndrom je provázen silně sníženou životaschopností. Opět nejde o poruchu specifickou pro klonování. Syndrom velkých mláďat byl pozorován i po oplození in vitro nebo po kultivaci embryí in vitro.
 
Mortalita klonů je vysoká i v prvních týdnech a měsících po porodu. Častá jsou v tomto období selhání plic, jater, ledvin. S postupujícím věkem jsou klony stále „normálnější“. Je to dáno tím, že zvířata s defekty se vyššího věku nedožijí. Potomci klonů zplození pohlavně (oplozením vajíčka spermií) bývají ze zdravotního hlediska neodlišitelní od běžné populace stejně starých zvířat. Z těchto údajů vyplývá, že welfare (pohoda) zvířat, jež se účastní klonování, je postižen různou měrou. Dárci somatických buněk a vajíček nemají pohodu nijak narušenu. Náhradní matky, kterým byla přenesena embrya klonů, mají welfare narušen závažným způsobem a welfare klonů samotných považuje EFSA především v počátečních stádiích života za silně narušený. Welfare potomků klonů zplozených pohlavním rozmnožováním narušen není.
 
Bezpečnost potravin z klonů
Pokud jde o bezpečnost živočišných produktů klonů hospodářských zvířat z hlediska konzumace člověkem, bude zřejmě nejlepší, když budeme stanovisko EFSA přímo citovat.
„Na základě současných znalostí a vzhledem k tomu, že klony nemají změněnou dědičnou informaci, není důvod předpokládat, že existují z hlediska bezpečnosti potravin rozdíly mezi živočišnými produkty ze zdravých klonů skotu a prasat a z jejich potomstva a živočišnými produkty od zdravých konvenčně chovaných zvířat. Tyto závěry jsou založeny na nejnovějších důkazech, které ukazují, že:
 
1. je nepravděpodobné, že se vyskytly významné rozdíly mezi zdravými klony a zdravými konvenčně chovanými zvířaty ve fyziologických parametrech
2. je nepravděpodobné, že by vznikly významné rozdíly ve složení a výživné hodnotě masa (hovězího a vepřového) a mléka (kravského) od zdravých klonů a jejich potomků a od zdravých konvenčně chovaných zvířat
3. toxické a alergické účinky potravin z živočišných produktů klonů a jejich potomků jsou nepravděpodobné.Vzhledem k omezeným informacím o imunologické zdatnosti klonů není jasné, zda je u klonů podobná infekční situace s ohledem na patogenní organismy, které jsou přenosné na člověka.“
 
Z tohoto textu jasně vyplývá, že potraviny z živočišných produktů získaných od klonů a jejich potomstva nepředstavují pro konzumenta zvýšené zdravotní riziko.
 
Stejně tak jsou hodnoceny klony hospodářský zvířat z hlediska jejich vlivu na genetickou diverzitu, biodiverzitu a jejich vlivu na životní prostředí. Použití klonů sice může v rámci plemen hospodářských zvířat zvýšit inbreeding, ale to je riziko, s kterým se potýkají i tradiční šlechtitelské postupy. Klonováním lze naopak zachránit genotypy zvířat, která uhynula nebo ztratila schopnost rozmnožovat se pohlavně. To přispívá k záchraně některých tradičních plemen a uchování genových rezerv. Na životní prostředí má chov klonů stejný vliv jako konvenční chov hospodářských zvířat.
 
Závěrem lze konstatovat, že odborné stanovisko EFSA neodhalilo nová rizika spojená s chovem klonů a jejich využíváním pro plemenitbu nebo pro produkci potravin živočišného původu. Stanovisko EFSA se nerozchází se závěry, ke kterým došla americká FDA. O tom, zda se klony hospodářských zvířat prosadí, bude významnou měrou rozhodovat ekonomika. Opatrnost je namístě. Ve Spojených státech už zbankrotovali farmáři, kteří přecenili své možnosti a investovali do klonů více prostředků, než bylo pro zdárný chod jejich podniku zdrávo.
Pramen: EFSA , CloneSafety

Zdroj: Agris, 26. 9. 2008


Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2021