Bezpečnost potravin

Světový buiatrický kongres v Budapešti

Vydáno: 10. 11. 2008
Autor:

S narůstající velikostí stát dojnic nabývají kontinuálně na významu analýzy příčin různých onemocnění a nejrůznější diagnostická opatření – této tématice se věnoval Světový buiatrický kongres.   

Více než 2 500 veterinárních lékařů a lékařek z 80 států se sešlo na kongresu v Budapešti. Tento světový kongres se koná každé dva roky a prezentuje nejnovější poznatky z oblasti bovinní (buiatrické) medicíny.
 
Po dobu více než 30 let se 6 vědeckých týmů v Rakousku zabývalo vývojem bachorového bolusu. Bolus je schopen kontinuálně a velmi spolehlivě informovat o změnách hodnoty pH a teplotě bachorové šťávy. Podle výrobce by se cena jednoho přístroje měla udržet pod hranicí 300 EUR. Výsledky rozsáhlých výzkumů doložily, že i přes zkrmování TMR u každé páté krávy v průběhu laktace minimálně jedenkrát dochází k překyselení žaludku. Následky jsou vleklé a vedou ke ztrátě produkce vyčíslené na částku 370 EUR na jeden případ, což si mnozí chovatelé stále plně neuvědomují. Význam bolusu podtrhují výsledky aktuální italské studie, která monitorovala 40 zemědělských podniků s intenzivním managementem. Subklinickou acidózou bylo postiženo více než 40 % dojnic ze stáda (33 % z nich dokonce mělo hodnoty pH nižší než 5,5) a pouze jedna třetina krav měla hodnotu pH vyšší než 5,8. Zajímavé také byly výsledky více než 4 roky trvající italské studie, které prokázaly, že obsah tuku neobráží stupeň acidózy a není proto vhodným indikátorem. Vědci z Turecka ve své studii, v jejímž rámci vyšetřovali bachorovou šťávu 120 krav na acidózu, kromě jiného zjistili, že neexistuje žádný vzájemný vztah mezi acidózou a zvýšeným výskytem průjmů.
 
Ketóza a mobilizace tuku
Jedna rakouská studie se zabývala ultrazvukovým měřením tloušťky hřbetního tuku. Stupeň degradace hřbetního tuku může mít přímý vliv na výskyt metabolických problémů. Ztráta depotního tuku v průběhu prvních sedmi týdnů laktace převyšující jednu třetinu zvyšuje současně riziko vzniku mastitidy o téměř jednu polovinu a riziko vzniku poruch plodnosti dokonce o 56 %.
 
Dislokace slezu řešit laparoskopicky
V rámci jedné kanadské studie bylo v rámci monitoringu ketózy vyšetřeno více než 2000 krav. Vědci po zhodnocení výsledků došli k závěru, že pokud došlo již v průběhu porodu k nárůstu hodnoty NEFA nad 0,3 mmol/l zvýšilo se riziko zadržení lůžka dvojnásobně. Riziko dislokace slezu stouplo při překročení hodnoty NEFA nad 1 mmol/l o faktor 5. To znamená, že u každé sedmé krávy s tak vysokými hodnotami NEFA dochází ke zvýšení pravděpodobnosti, že u ní po otelení dojde k dislokaci slezu.
Mnoho studií z celého světa upřednostňuje při terapii dislokace slezu endoskopickou operační techniku oproti tradiční laparotomii z důvodu menšího zatížení organismu zvířete stresem, velmi zřídkavé poruchy hojení pooperační rány a rychlejší obnovení normálního příjmu potravy. U obou operačních technik je možné očekávat srovnatelný úspěch.
Nové metody konzervativní léčby dislokace slezu představili turečtí vědci: pomocí orální aplikace zeolitu, který byl také úspěšně používán jako adsorbent vápníku k prevenci vzniku mléčné horečky, bylo dosaženo dlouhodobého úspěchu v léčbě.
Také pomocí nové účinné látky metyl-fenoxyl-propionátu sodného je možné ketózu, která je hlavní příčinou dislokace slezu, dlouhodobě a dostatečně spolehlivě zaléčit. Jedna skupina mexických vědců injikovala tuto látku 3x v třítýdenním odstupu dojniccím 10 týdnů před porodem. Také plodnost byla ovlivněna pozitivně: ošetřené dojnice zabřezly v průměru o 10 dní dříve (109 oproti 119 dnům).
Jedna pracovní skupina z Vysoké školy veterinární v Hannoveru ve své studii demonstrovala, jak se dá relativně spolehlivě pomocí ultrazvuku odhadnout obsah tuku v játrech u dojnic v rámci monitoringu metabolismu. Dosud byl možné tuto techniku provádět pouze u psů a koček, zatímco u skotu byla na výběr pouze jaterní biopsie.
 
Dermatitis digitalis
Velmi zajímavá studie mapující způsoby přenosu onemocnění paznehtů dermatitis digitalis vznikla v Rakousku. Po dobu 10 měsíců byl u zvířat na aukcích sledován výskyt tohoto onemocnění. Ukázalo se, že 12 % jalovic nabízených ke ztržnění bylo postiženo chorobou mortellaro. Za předpokladu, že každá z těchto plemenic pocházela ze stájí, kde se dosud toto onemocnění nevyskytlo, došlo v průběhu jednoho roku k infikování 24 zemědělských podniků prostřednictvím účasti na jediné aukci. Číslo by však mohlo být ještě vyšší, protože velká část účastníků aukcí vyšetření zvířat odmítla. Vědci proto doporučují, aby byla zvířata přihlášená na aukci nejméně dva týdny předem podrobena prohlídce paznehtů se zaměřením na onemocnění dermatitis digitalis.
 
Herdengesundheit im Mittelpunkt
Primus, 2008, č. 10. s. 29 a 30