Bezpečnost potravin

SVS ruší mimořádná veterinární opatření omezující venkovní chov drůbeže

Vydáno: 22. 2. 2022
Autor: SVS

Tisková zpráva SVS

Státní veterinární správa (SVS) ruší mimořádná veterinární opatření s celostátní působností ze závěru listopadu 2021, která nařizovala zákaz chovu drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Důvodem je stabilizace nákazové situace v ČR i zahraničí. Přesto SVS nadále vyzývá chovatele k dodržování pravidel biologické bezpečnosti v chovech, zejména minimalizování kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky.

V České republice bylo v dosavadním průběhu letošního roku potvrzeno osm ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Nákaza byla potvrzena také u volně žijících vodních ptáků (labutí) ve dvou krajích. V loňském roce bylo v ČR potvrzeno rekordních 48 ohnisek HPAI (47 v chovech drůbeže a 1 ohnisko u ptáků držených v zajetí) subtypů H5N8 a také H5N1 u něhož existuje riziko přenosu na člověka. Utraceno v ohniscích muselo být více než 330 000 kusů drůbeže a dalších ptáků.

Od února 2022 v Evropě můžeme pozorovat zlepšení nákazové situace ptačí chřipky v chovech drůbeže. V lednu bylo potvrzeno celkem 323 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky HPAI v chovech drůbeže, z nichž většina (250) byla potvrzena ve Francii v chovech kachen na výkrm. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce stále hlášeno z Francie. V sousedních státech ČR je situace v chovech drůbeže stabilní.

„Prevence zavlečení nákazy do chovu drůbeže spočívá zejména v ochraně drůbeže před kontaktem s volně žijícími ptáky. Jedná se především o zasíťování oken a větracích otvorů, zastřešení nebo úplné omezení výběhů,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: „Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.“

Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Rovněž je důležité vést řádnou evidenci o chovu drůbeže (úhyny, přesuny, veterinární zákroky), aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo jiných příznaků hromadného onemocnění mohla být neprodleně informována místně příslušná krajská veterinární správa, která zajistí přijetí účinných ochranných opatření.

Vysoce patogenní ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry, které se šíří především prostřednictvím volně žijících ptáků, hlavně pak vrubozobých (kachny, husy aj.), u kterých se obvykle neobjevují výrazné klinické příznaky a virus. Jiné druhy ptáků, především hrabaví (kur domácí, krůta aj.) jsou k nákaze vysoce vnímaví a v těchto populacích může nákaza způsobit až 100 % úhyny. Člověk jako savec není příliš vnímavý k ptačí chřipce, nicméně díky variabilitě a mutacím chřipkových virů, hrozí u některých subtypů riziko vzniku mutace, která bude na člověka přenosná. Toto riziko hrozí zejména u subtypů s označením H5 a H7. Proto je výskyt těchto subtypů intenzivně monitorován a v případě výskytu se přijímají opatření k minimalizaci rizika přenosu na domácí ptáky.

 

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS